O liškách a dalších obyvatelích měst Představa města jako životního prostředí pro volně žijící živočichy a rostliny se na první pohled zdá zvláštní. A pojem „městská ekologie“ dokonce jako oxymóron. I já jsem v případě této výzkumné disciplíny vstupovala na začátku svého projektu o liškách na nové území. Studovala jsem biologii a tomu odpovídaly mé znalosti, které sahaly od evolučních základů o molekulárně genetických procesech až k procesům fungování rostlinných orgánů. V nástavbovém studiu přešla má pozornost na ekologii a chování zvířat, a to spolu s výzkumným projektem zabývajícím se psounem Merriamovým v Mexiku. A tak jsem stála v Mexiku v té nekonečné dáli a jedna věc mi byla jasná: Tohle je divočina. Zde můžete očekávat kojoty, chřestýše a další divoká zvířata – a také přišla. Krajina byla drsná a flóra a fauna tomu odpovídaly. Nicméně i zde byl vliv člověka na přírodu nepřehlédnutelný. Psoun Merriamův je, stejně jako mnoho dalších zdejších druhů, ohrožen. Zemědělská přeměna ploch je totiž připravuje o jejich životní prostor, a navíc je místní farmáři, coby údajné škůdce, tráví. Jednoduše neexistuje žádné místo, kde by člověk nezanechal svou stopu, ať už je to nejhlubší deštný prales, nebo to nejhlubší moře. Přesto byla tato prérie v nadmořské výšce 2 000 metrů na úpatí pohoří Sierra Madre skutečnou divočinou, kde na míle daleko nepotkáte ani živáčka, a vzhledem k absenci
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522624