z ateliéru, to označila za „hromadnou picassovskou horečku“.66 Tak vehementní zájem o Picassovu tvorbu vyvolal v první řadě soubor jeho obrazů ve sbírce Sergeje Ščukina, která udělala hluboký dojem i na Maleviče. Tahle módní vlna se přelila daleko za hranice Mosk vy a Petrohradu. Malíř Kliment Nikolajevič Reďko vzpomínal, že když v roce 1911 ve svých čtrnácti letech studoval v Kyjevě na Ško le ikonopisectví Kyjevskopečerského kláštera (což není zrovna místo, které by si člověk spojoval s pařížským modernismem), o Picassovi se tam hovořilo s úctou a se zatajeným dechem.67 Od roku 1913 vycházely o Picassovi také vědecké publikace a konaly se o něm přednášky. V pokrokových kruzích se stal tak módním, až Larionov, kterému připadalo, že ruská avantgarda příliš bezhlavě kopíruje vývoj ve Francii, prohlásil: „Teď abychom nezápolili s Re pinem a Benoisem, ale se Cézannem a Picassem.“ 68 Konzervativní kritici na druhé straně vykreslovali Picassovo umění a osobnost „jako démonické a eschatologické nebezpečí“.69 Fakt, jak promyš leně a fanaticky Picassa odmítala „pravice“, jen potvrzuje, jak váž ně ho brala levice. Tatlin po Malevičově vzoru navázal osobní vztah se Sergejem Ščukinem, do jehož sbírky před rokem 1914 přibylo více než padesát raně kubistických Picassových obrazů. Měl možnost sběratelův pa lác pravidelně navštěvovat a díla studovat. Ovšem bezprostřední příčinou Tatlinovy náhlé a nezkrotné touhy sejít se s tímto španěl ským umělcem a navštívit jeho ateliér bylo něco jiného. V listopa du 1913 publikoval Guillaume Apollinaire v časopise Les Soirées de Paris o Picassovi dlouhý článek. Tatlin časopis téměř jistě znal, měl úzké vazby na dva z jeho pěti předplatitelů na území Ruska: Serge je Ščukina a výtvarnici Alexandru Exterovou.70 V onom listopadovém čísle z roku 1913 nebyly zveřejněny Picassovy obrazy, nýbrž reliéfy, takzvané nature mortes, zátiší z odřezků dřeva, lepenky a dalších materiálů. Právě tyto doprovodné ilustrace vyvolaly v Tatlinovi na léhavou potřebu setkat se s jejich tvůrcem. Po vystoupení na výstavě lidového umění Tatlin pravděpodob ně koncem února 1914 Berlín opustil a zamířil do Paříže. Ukrajinský
červen 1917 — květen 1918
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522578