PROČ SE CÍTÍME ŠPATNĚ, KDYŽ SE MÁME TAK DOBŘE?
deprese, zatímco u těch, kteří byli zapojeni do tří skupin, se stejné riziko snížilo o 63 %. Z toho lze snadno vyvodit závěr, že izolace a osamělost mohou být podstatným faktorem přispívajícím ke vzniku depresí, s jakými se setkáváme dnes. Mnohé skutečně nasvědčuje, že tomu tak je. Ambiciózní studie, která sledovala přibližně 4 200 účastníků po dobu 12 let, odhalila, že téměř 20 % všech depresí u lidí ve věku od 50 let výše pramení z osamělosti. Vědci naznačili, že k rozvoji deprese jako důsledku osamělosti dochází u každého pátého člověka.
Překvapivé zjištění Osamělost ovšem neovlivňuje pouze mozek; ovlivňuje celé tělo. Jedna skupina vědců se rozhodla zjistit, proč někteří lidé trpící srdečními chorobami přežívají, zatímco jiní nikoliv. Sledovali více než 13 000 lidí, kteří prodělali srdeční infarkt nebo trpěli arytmií, srdečním selháváním či onemocněním srdečních chlopní. Účastníci museli uvést, zda pijí nebo kouří, jaké nemoci měli v rodině a jaký je jejich celkový zdravotní stav. Bylo jim také položeno několik neočekávaných otázek týkajících se toho, zda se často cítí osaměle a zda mají někoho, s kým si mohou v případě potřeby promluvit. Když vědci po několika letech provedli další šetření, ukázalo se, že riziko možného úmrtí se zvýšilo nejen u respondentů, kteří hodně kouřili a pili, ale také u těch, kteří se cítili osamělí. Bez ohledu na povahu srdečního onemocnění bylo riziko úmrtí u lidí bojujících s pocitem osamělosti téměř dvojnásobné. Mohlo by to být tím, že osamělí lidé žijí méně zdravě? Koneckonců nemají ve svém okolí nikoho, kdo by je donutil vyrazit ven, cvičit, típnout cigaretu 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522499