Den, kdy jsme se dozvěděli, že čekám Katku. Den, kdy mi došlo, že s ním definitivně zůstanu. Den, kdy začal plánovat svatbu. Den, kdy jsem se toužila ze všeho vyzvracet.
Dávám je do vázy a říkám si, proč je kupoval, když jich před domem máme celý keř. -Pamatuješ, chodila`s ráda k tomu starýmu domu na nábřeží. Seděli sme u vody a já si říkal, že seš to nejkrásnější, co mě v životě potkalo… -Jo, pamatuju, skáču mu do řeči a dávám mu na stůl večeři. Poslední, na co mám náladu, je vzpomínat, kterak to tenkrát pro něj bylo krásný.
Sedím na lince a pozoruju, jak jí. Nevím, proč to zase dělám, když u toho hnusem zatínám zuby. Krájí si maso na malé obdélníčky. Ty pak kombinuje s měsíčky brambor. Vím, že mu na konci nezůstane ani jedna přes počet. Vždycky maso rozkrájí na tolik kousků, kolik má na talíři brambor. Vždycky!
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521998