6. VÝZKUM VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE DÍTĚTE S DOWNOVÝM SYNDROMEM
Ve věku 03;00 si chlapec osvojil slovo dě-ti, přičemž slabiky v něm vždy zřetelně oddělil. Hovořil tak o dětech (plurálu), zároveň tak ale oslovoval své kamarády (i pokud komunikoval s jedním kamarádem, oslovoval jej touto plurálovou formou). O dítěti (v singuláru) začal hovořit o půl roku později, kdy pro dítě různého věku (miminko, vrstevníka i starší dítě) užíval výraz mimi. Krátce po dosažení třetího roku (03;02) chlapec začal používat výraz lala s významem zájmena osobního (já) i přivlastňovacího (pouze ve tvaru moje). První označení vlastní identity se u chlapce objevilo již ve věku 02;00 (jajaja), ale chlapec je neužíval dlouho, záhy se o sobě začal vyjadřovat ve třetí osobě. Podobností s komunikací tváří v tvář se proměnil také význam německého slova aló [haló] (03;05, něm. hallo). Z německého pozdravu se význam rozšířil na označení telefonu. Na základě podobnosti se rozšířil význam i dalšího slova, báva (03;06). Cílová podoba tohoto slova není známa, ale chlapec je užíval pro označení medvěda, později bonbonů – gumových medvídků i dalších. Ve věku 03;08 chlapec začal produkovat slovo ty. Jeho hláskový repertoár byl omezený, tou dobou také mnoho předmětů pojmenovával pouze poslední slabikou. Slovo tedy znamenalo dva druhy oblečení – boty a kalhoty.
6.6 Osvojování foneticko-fonologické roviny Osvojování fonémů a artikulace hlásek činila chlapci velké potíže – narušená komunikační schopnost právě tuto rovinu ovlivnila poměrně značně. V následujících částech přiblížíme hodnoty FPDV (teoretické zakotvení viz kap. 4.5) a další indexy, které se s ní pojí. Součástí je také analýza osvojených fonémů.
6.6.1 Výpočet a hodnoty FPDV Upravená pravidla pro určení FPDV, která zde aplikujeme a jsou pro tento výzkum relevantní, vychází z práce Davida Ingrama (2002) a Ivety Bónové (2008, 2018) a jsou následující: 1) Kvantita vzorku. Kontrolní měření Ingrama ukazují, že objem vzorku významně neovlivňuje FPDV, nesmí být ale menší než 25 slov. Náš vzorek pracuje s 85 slovy – tedy se všemi, která nejsou v rozporu s některým z dalších pravidel. 2) Kvalita vzorku. Do vzorku spadají všechna slova autosémantická, ze synsémantických prepozice a partikule. Autosémantická slova se použijí v takovém tvaru, v jakém je dítě produkuje. Ze vzorku se vynechávají konjunkce, interjekce a onomatopoická slova – slova, která ve slovníku chlapce zabírala značný prostor. Slova tvořená reduplikací slabik do vzorku zahrnujeme, neboť jsou v chlapcově slovní zásobě stěžejní. 3) Variabilita. Pokud se ve vzorku objevuje vícero zvukových realizací jednoho slova, počítá se pouze jednou (v našem případě se tedy nezahrnují rozdíly např. mezi mama 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521837