98
3. Charakteristika, organizace a prvopočátky kapucínského řádu
možnosti jejich apoštolátu co nejvíce rozšířily. Kapucíni tedy nově zaměřili své aktivity na kazatelství, péči o nemocné a vězněné, na kaplanskou činnost u vojska či na oblast vědy.19 Vzhledem k tehdejší náboženské situaci v Evropě přibyla k hlavním aktivitám řádu v druhé polovině 16. století ještě misijní a protireformační činnost, což souvisí i s jeho rozšířením z Itálie, kde má řád své kořeny, do dalších evropských zemí. Ve druhé polovině 19. století se kapucínský řád začal věnovat také pedagogické činnosti. Zakládal gymnázia, jejichž studentům poskytoval ubytování na nově vznikajících internátech, a vyšší filozofická a teologická studia.20 V současné době se řád zabývá také duchovními cvičeními, benefiční činností, službou řeholním sestrám, bezdomovcům, osamělým matkám, mládeži, rodinám a lidem, kteří se ocitli v krizi.21 V roce 2020 měl řád 10 515 členů působících ve 110 státech světa.22 Na českou provincii z toho připadá 33 členů žijících v pěti konventech: Praha-Hradčany, Praha-Nové město, Brno, Olomouc a Sušice.23 Řád má i svůj ženský protějšek, tzv. klarisky-kapucínky, jež založila Marie Laurencie Longo (1463–1542) roku 1535 v Neapoli.24 V roce 2020 žilo ve světě v 200 autonomních domech 2 209 sester, přičemž zvláště početné komunity se nacházejí v Mexiku. V České republice v současnosti působí sestry kapucínky ve Šternberku, v jejichž zdejším klášteru žije 11 sester.25
19 20
21 22 23 24 25
M. [TURRADO], Historia generalis, tom. I, s. 33–41. Podrobněji k těmto činnostem kapucínů viz kapitola 6. Mezi konventem a světem. V důsledku sekularizace, probíhající v 18. a 19. století, se v Evropě snížil počet všech řeholníků a řeholnic. Nedostatek noviců postihl i kapucínský řád. Tento fakt, navíc podpořený vysokým počtem chudé mládeže, která neměla prostředky na vyšší vzdělání, přivedl kapucíny na myšlenku založení pedagogických zařízení pro dospívající mládež a tím i vytvoření základny pro získávání dorostu. Tyto instituce se nazývaly serafínské školy. Kapucínský řád podporoval svoje studenty po všech stránkách. Poskytoval jim školní pomůcky, stravu a v případě potřeby i ubytování. První serafínská škola v českém prostředí byla otevřena roku 1894 v Olomouci. Další vznikly v Mostě (1922), v Praze (1926) a Třebíči (1932). Serafínské školy sehrály důležitou roli při obnově provincie v první polovině 20. století. V roce 1948 měl kapucínský řád 69 kněží a jen 15 z nich nebylo absolventy serafínských škol. S nástupem komunistického režimu bylo fungování českých serafínských škol ukončeno. Ve světě, hlavně ve Francii a Nizozemí, se serafínské školy udržely až do dnešní doby. M. BARUS – M. BRČÁK, František Vavřinec Rabas, s. 95–98; P. MATĚJKA, Ne mečem a měšcem, s. 31–38. Viz dokument Kapucíni z cyklu Zasvěcení, scénář a režie Maria Kabošová, Česká televize 2010. Dostupný na <https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10213629490-zasveceni/210562213000006 -kapucini>. <https://www.ofmcap.org/it/cappuccini/statistica/statistica-2019>. < https://kapucini.cz/domains/kapucini.cz/index.php/o-nas>. L. IRIARTE, Der Franziskusorden, s. 326–329. V italštině základní práce ke klariskám-kapucínkám: Francesco Saverio TOPPI, Marie Lorenza Longo donna della Napoli del 500, Roma 1997. <http://www.kapucinky.kapucini.cz>.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521836