Záchvaty úzkosti řešila Františka vždy bez odkladu.
5.1.5 Jak se postoje vyvíjejí? O tom, jak se vyvíjejí postoje, existuje mnoho teorií. Pravděpodobně jste si u výše zmíněné definice Fishbeina a Ajzena všimli, že začínala tím, že postoje jsou naučené. Podle těchto badatelů tedy získáváme postoje v průběhu běžného sociálního života: částečně z rodiny, kde vyrůstáme, a částečně od lidí, s nimiž se stýkáme. Tajfel (1978) píše o tom, že sociální identita a sounáležitost se skupinou silně ovlivňuje postoje, které si osvojíme. Hluboce zvnitřňujeme své členství ve skupinách, které pak tvoří důležitou část sebeúcty. Taj fel tvrdí, že právě tento mechanismus je podkladem stálých předsudků mezi sociálními skupinami a že každý pokus o pochopení předsudků bez ohledu na sociální identifikaci vede do slepé uličky. Tajfel tedy vidí kořeny mnoha postojů v sociální identifikaci, kterou se budeme podrobněji zabývat v šesté kapitole. Někteří badatelé, například Eysenck a Wilson (1975), zastávají názor, že postoje jsou z velké části vrozené. Tato myšlenka vychází z toho, že vrozené jsou některé osobnostní rysy, jako neuroticismus a stabilita, a ty pak tvoří základ postojů. Podobná tvrzení jsou založena především na pozorování, že u členů určité rodiny se často objeví podobné rysy – a shodné postoje – od jedné generace k druhé. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521535