Božská mateřská a otcovská energie je zakotvená v bezvýhradné lásce a je všude kolem vás – je ve spojení s energií Ducha a se světem přírody: s hlínou, větrem, ohněm, oceány, řekami a horami. Čtyřnozí tvorové, okřídlení tvorové, rostliny a stromy – ti všichni nás společně vyživují, dokud se jednoho dne také nenavrátíme do země. Je to připomenutí, že láska není něco, co existuje mimo nás; jste to vy a vše, co vás tvoří. Ať už jste vyrůstali jen s jedním rodičem, se dvěma matkami, se dvěma otci nebo s nebinárními rodiči, máte možnost napojit se na tuto božskou energii.
Jednoho teplého letního dne seděla moje kamarádka Anya vedle mě na mé terase vedoucí do rozlehlé zahrady a lesnaté krajiny. Mluvily jsme každá o své vlastní zkušenosti se zraněním od matky/otce a ona mi začala vyprávět svůj příběh.
Když byla Anya malá, otec jí zemřel na nějakou nemoc. Všechno jí najednou připadalo hrozně zmatené a mluvit o tom bylo těžké. O přestávkách ve škole se potichu vzdálila kamarádům a šla si sednout pod spatodeu zvonkovitou, což je velký tropický strom se zářivě rudými květy. Lehla si pod větve stromu, mezi jeho velké kořeny, a cítila objetí. „Bylo mi teprve třináct, ale byla to pro mě památná chvíle, protože jsem našla klid,“ řekla mi. Anya popisovala, jak pro ni příroda byla otcovým chrámem a že když ležela pod těmi květy, „měla pocit, jako by tam byl s ní“.
Měla pocit, že doma nemůže vyjádřit smutek, vztek nebo to, jak moc jí otec chybí. Anyina matka byla velice milující žena, ale byla tak napojená na dceřiny emoce, že pro ni bylo příliš těžké vidět Anyu plakat. „Moje rodina zpracovávala vlastní bolest a myslím, že už neměli kapacitu zvládnout i ten můj. Ten strom se pro mě stal místem, kde jsem mohla zklidnit myšlenky a být sama se svou bolestí,“ řekla.
Anya strávila velkou část dospívání s pocity vzteku a smutku, že musela být „ta silná“, zatímco potřebovala prostor pro vyjádření svého žalu. Během svého uzdravování si Anya uvědomila matčinu nevinu a došlo jí, že její neschopnost tam tehdy pro ni být nepramenila ze zákeřnosti, ale z lásky. A že ani v těch nejtemnějších okamžicích nebyla sama, když trávila čas v přírodě.
Jako malé děti si rádi hrajeme a trávíme čas v přírodě. Instinktivně víme, jak čerpat božskou energii z přírodních živlů. V dospělosti se však k tomuto přirozenému zdroji uzdravení často zapomínáme vracet. Ať je to tropický strom nabízející objetí v důležité chvíli nebo jen naše prsty bořící se do země, příroda nám připomíná, že tu pořád jsme a budeme v pořádku.
V přírodě se dokážeme osvobodit od zranění od otce/matky a nalézt klid. Když své rodiče zprostíme jejich role, přijmeme, že jsou taky jen lidé, a vrátí se nám instinkt se uzdravit.
JAK KULTIVOVAT BOŽSKOU MATEŘSKOU A OTCOVSKOU ENERGII
Komunikovat s vnitřním dítětem
Představte si sami sebe z pozice milujícího a pečujícího rodiče. Naslouchejte potřebám a touhám svého „malého já“. Mluvte se svým dítětem s láskou, laskavostí a něhou. Dovolte svému dětskému já, ať cítí, hraje si a dává svobodně najevo svou zranitelnost.
Dávat pozor, čemu věnujete energii
Opravdu to chcete dělat? Být s tímto člověkem? Mít sex? Jíst tohle jídlo? Jít čůrat? Ty drobné okamžiky, kdy se naladíte na své tělo a reagujete na své potřeby, vám pomáhají využít svou energii.
Zažívat božskou mateřskou energii v přírodě Všechny živly ztělesňují božskou matku – oceány, řeky, stromy, tráva a květiny, vítr a oheň, země a kořeny. Napojit se na univerzální energii božské matky skrze přírodu je vynikající způsob, jak obnovit svou citlivost a cítit spojení. Jděte se projít do přírody a udělejte si čas, abyste se zastavili a naslouchali zvukům přírody. Zavřete oči a poslouchejte šelestění listí ve větru, ohýbání a kymácení stromů nebo zpěv ptáků. Vnímejte, jak na vás padají dešťové kapky, slunce se dotýká vaší kůže a sněhové vločky dopadají na vaši tvář. Smočte si nohy v řece, zaplavejte si v oceánu, vnímejte zem pod svýma nohama a spojení s půdou, která vás živí.
Použít ochranitelskou energii
Ochrana je charakteristická vlastnost matky i otce. I když si ochranitelské vlastnosti převážně spojujeme s otcem, v přírodě rozhodně nechcete zkřížit cestu zvířecí matce s mláďaty. Je to nelítostná ochránkyně, se kterou není radno si zahrávat. V případě ochrany ztělesňují otec i matka oheň. Využijte svou nelítostnou stránku, abyste si nastavili hranice a chránili svou energii.
Nastavit hranice s vnitřním dítětem
Když se vaše dětské já chce projevit, vytvořte mu láskyplně prostor, ale současně vstupte do svého dospělého já a nedovolte mu převzít otěže nad vaší zkušeností.
Nést zodpovědnost
Všímejte si nutkání svalovat vinu na ostatní. Převezměte zodpovědnost za své myšlenky, pocity a činy a jemně se naveďte směrem k rozvážnému jednání.
Být pánem svého života
Nemusíte nikoho žádat o svolení, abyste si žili po svém. Je to váš život. Můžete být otevření zpětné vazbě a současně ukotvení ve své osobní pravdě.
Upřednostňovat hru a smích
Lidé se učí nejlépe, když se smějí! Přijmout svou vnitřní radost a upřednostňovat hru jsou zásadní věci, které můžete udělat pro vlastní blaho.
Až se napojíte na božskou mateřskou a otcovskou energii, možná uslyšíte vábení vyjádřit a vyřešit pocity týkající se vašich rodičů. Pokud tomu tak je, doporučuji vám provést následující dopisový rituál. Mějte na mysli, že tento proces vám má pomoci si plně přiznat a přijmout pocity vzteku, rozhořčení a ublížení, abyste se od nich mohli oprostit. Na cestě k přijetí neexistují žádné zkratky, tak si dovolte se v tomto rituálu plně projevit.
DOPISOVÝ RITUÁL
Napište dopis rodičům a všechno jim řekněte – jak vám ublížili, všechno, co jste jim chtěli říct, všechny potřeby, které jste od nich potřebovali naplnit, všechno, v čem vás zklamali, co se vám na nich líbí a co na nich nesnášíte. Všechno to ze sebe dostaňte. Ten dopis je určený vám, nikoli jim. Čím víc do hloubky půjdete, tím víc z toho procesu vyzískáte.2
Vizualizace k otevření srdce: Až ten dopis napíšete, sedněte si se zavřenýma očima a napojte se na energii svého rodiče. Představte si ho, když