NENÁSILNÁ KOMUNIKACE V PRAXI Obavy ohledně kouření nejlepšího kamaráda Al a Burt byli přes třicet let nejlepšími přáteli. Al, který je nekuřák, udělal za ta léta všechno, co mohl, aby přesvědčil Burta vzdát se svých dvou krabiček cigaret denně. Uvědomoval si, že za poslední rok se Burtův těžký kuřácký kašel ještě zhoršil. Nakonec dal Al průchod veškeré energii, která se skrývala za jeho nevyjádřeným hněvem a strachem. Al:
Burt: Al: Burt: Al: Burt: Al:
Burt:
(Vybuchne.) Burte, vím, že jsme o tom mluvili už stokrát, ale poslouchej mě! Bojím se, že tě ty tvý zpropadený cigarety zabijou! Jsi můj nejlepší kamarád a chci tě tu mít co nejdýl. Nemysli si, že tě odsuzuju. Mám o tebe jen fakt starost. (Dřív, když se ho Al snažil přimět, aby s kouřením přestal, Burt mu často vyčítal, že ho odsuzuje.) No jo, já vím, že ti to dělá starosti, jsme už přece dlouho kamarádi… (Vyslovuje prosbu.) Byl bys ochotný přestat? Kéž bych jen mohl. (Naslouchá pocitům a potřebám, které Burtovi brání jeho žádosti vyhovět.) Bojíš se o to pokusit, protože nechceš selhat? Jo… ty víš, kolikrát už jsem zkoušel přestat… lidi si myslí, že jsem nemožnej, když toho nedokážu nechat. (Snaží se uhodnout, o co ho vlastně Burt žádá.) Já si o tobě nic špatnýho nemyslím. A nemyslel bych si to, ani kdybys to zkusil, a znovu to nedokázal. Jenom bych chtěl, abys to zkusil. Díky, ale nejde jen o tebe… Jde o všechny lidi. Vidím jim to na očích – myslí si, že jsem neschopnej.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS520658