slávka
poberová
•
osudy
českých
šlechtičen
„Já nemám nic, kromě věcí, které jsem získala ze závěti.“ „A co ty perly a ještě ta truhlička, kterou jsi převzala po smrti Jeho Milosti pana Petra Voka?“ „O žádné truhličce nic nevím. A perly měla paní Kateřina a ještě si vzpomínám na to, že je hodila po panu Petrovi.“ Já se potom provdala, bylo mi bezmála čtyřicet let. Vzala jsem si Jindřicha Ovčičku, byl původně švamberský štolba, tomu bylo osmadvacet, ale teď si v Soběslavi pořídil řeznickou živnost. Co vám mám o tom povídat víc? Všechno, co jsem měla, prohnal hrdlem. Pil, až se upil. Taková byla odměna za moji věrnou službu. To jsem vám tedy vyprávěla já, Zuzana Vojířová, provdaná Ovčičková, z rytířského rodu Vojířů Sasků z Vacovic. Ano, sloužila jsem Jeho Milosti Petru Vokovi téměř celých třicet let. Proto ke mně byl tak hodný. Zemřela jsem léta Páně 1616 a do poslední chvíle jsem na něj myslela.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS520335