Přijetím identity lékaře ztrácí absolvent velkou část osobní svobody. Jeho další rozhodnutí a činy (ať už profesní nebo soukromé) budou poměřovány v kontextu lékařské odbornosti a etiky. Jeho pracovní doba je dána potřebami nemocných, jeho dílo není nikdy dokončeno a chybovat je nepřípustné. Praktické návyky a povinnosti lékařů dobře nezná, přesto je musí od prvního dne dodržovat. Nejistota a dezorientace v nové identitě ale nejsou jeho jedinými starostmi: hmotná podpora rodiny, pokud vůbec nějakou dostával, tímto zpravidla končila (ovšem byly i výjimky),382 naopak nastala doba oplácení péče rodičům. Absolvent se tedy ocitá bez peněz, a získat místo nebylo vždy snadné383 (na místa operačních elévů se čekalo i roky). Dobová literatura doplňuje informace o rodinných zvyklostech: v publikaci Otec: kniha pro otce od Karla Balíka z roku 1919384 radí: Otec může zaopatřiti dítky různým způsobem, jako: může jim předati svoji živnost nebo dáti věno nebo vzdělání, jež by jim v budoucnosti poskytlo pramen výživy a p. Přestože vzdělání autor zmiňuje velmi často, nabádá rodiče k volbě mezi vzděláním a hmotnou podporou dětí v období profesního startu (bez domyšlení, jestli je tato volba reálná). Budiž autorovi k dobru, že alespoň nedělá rozdíl mezi dcerami a syny.
Charakteristika kohorty v době po ukončení studia Mezi absolventy tvořili Čechoslováci 72 %, jejich podíl se tedy během studia zvýšil, což je pravděpodobně dáno všestranně lepšími podmínkami ke studiu v porovnání s cizinci. Národnostní skladba se ale neproměnila nijak dramaticky, s výjimkou Jugoslávců, jejichž zastoupení v kohortě kleslo z 22 % na 7 %. Studenti ze Sovětského svazu si svůj podíl víceméně udrželi (12 %), mírně poklesl podíl Bulharů. Jediný Polák a jediný Francouz studium nedokončili. Úspěšnost se velmi lišila podle národnosti. Úspěšnost domácích studentů byla 65 %, velmi dobře si vedli i Sověti a Rumuni (50 %), hůře Bulhaři (36 %). Maďaři uspěli ve 25 %, Jugoslávci jen v 16 %.
382 Jan Vanýsek, Prožil jsem zvláštní století. Olomouc 2007, s. 76. 383 Někteří museli kvůli získání pracovního místa slevit ze svých nároků na obor. 384 Karel Balík, Otec: kniha pro otce. Praha 1919.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519394