Vývoj odívání v pravěku a starověku (Ukázka, strana 99)

Page 1

9 8 / 1. Sumer

se inspirací i pro moderní šperkaře. Dívat se bylo opravdu na co, poněvadž např. s nádherou šperků z urských královských hrobů I. a II. dynastie bylo v šperkařské tvorbě kolem poloviny 3. tis. př. n. l. jen máloco srovnatelné. Snad jen již také značně vyspělé umění klenotníků Egypta Staré říše. Sumerští šperkaři používali k zhotovování klenotů převážně tenký plech z drahých kovů a polodrahokamy, opracované do tvaru perel, které byly vrtány a posléze navlékány. Převážně zlatý plech byl vykrajován do uvažovaných tvarů. Oblíbený byl např. motiv jednoho ze sumerských kultovních symbolů „list“. Vytvarované části šperku byly pak jemně strukturovány tepáním, které bylo vedle rytí hlavní v Sumeru používanou technikou. Vedle zlata byla oblíbeným materiálem i slitina zlata a stříbra, elektron. Šperky z mědi a bronzu patřily těm méně majetným. Ze vzdálených nalezišť byl dovážen oblíbený karneol, lapis lazuli i horský křišťál. K poměrně ucelené a nesporně titulní kolekci sumerských šperků patří posmrtná výbava královny Pú-abi, pohřbené na královském pohřebišti v Uru. Mrtvá měla své již rozpadlé královské roucho přepásáno honosným, šperkovým opaskem z elektronu. Uši jí zdobily zlaté, tepáním zdobené náušnice. Paže měla obtočené náramky a ruce plné drahocenných prstenů. Šíji mrtvé královny zdobil těžký, pestrý, mnohařadý náhrdelník z vrtaných perel z polodrahokamů a kromě něj i vyšší obojek z korálků navlékaných do barevného vzoru. Vůbec nejkrásnějším šperkem byl beze sporu diadém, zdobící královninu hlavu, o němž archeolog Wooley prohlásil, že krásnější šperk by neuměl zhotovit a nemusel by se za něj stydět ani pařížský špičkový klenotník Cartier. Tuto kolekci lze tedy považovat za průřez typů klenotů, zhotovovaných v starověkém Sumeru pro ženy aristokratických vrstev. Patřily k nim čelenky a diadémy, víceřadé náhrdelníky z vrtaných perel i s kovovými závěsky, obojkové typy náhrdelníků z navlékaných korálků i kovové, dále náramky, naušnice, prsteny a šperkové opasky. Čelenky Poměrně masivní, 4–5 cm široké obroučky jednoduchých, tepáním či rytím povrchově zdobených čelenek, často i umně splétaných patrně z drátu drahých kovů, lze vidět na hlavách sumerských žen, znázorněných na skulpturách

z dynastického období 2600–2003 př. n. l., jak urských, tak lagašských či z akkadského období. Diadémy Tyto ozdoby hlav královen byly, máme-li soudit dle zachovaného diadému Pú-abi, překrásné a značně nákladné. Diadém zvonil dvěma řadami jako papír tenkých, tepaných listů, doplněných dalšími řadami zlatých kroužků. Vzadu vybíhala čelenka diadému do tří vysokých jehlic, zakončených šperkovými květy. Náhrdelníky – navlékané a obojkové Náhrdelníky navlékané: Tyto typy často dlouhých, honosných a pestrobarevných náhrdelníků byly značně oblíbenou ozdobou. Byly poměrně dlouhé, víceřadé z navlékaných, barevných, vrtaných perel nebo jednoduché, korálkové, s přívěsky krásně tvarovaných zlatých listů, zdobených tepáním často i s rosetami. Náhrdelníky obojkové: V polovině 3. tis. v Lagaši I. dyn. i v dalším akkadském období byly módní barevně vzorované obojky z navlékaných korálků (reliéf „Bohyně úrody“). V době pozdější, hlavně v Lagaši II. dyn. se objevují obojkové náhrdelníky kovové, z několika řad kovových spojených kruhů. Pozvolna nahrazovaly starší korálkový typ (Dioritové torzo „Dáma z Lagaše“). Velmi zajímavé bylo upevňování těsných obojků na krku žen. Vzadu otevřené obojky na obou koncích perforované byly provlečeny poměrně dlouhou šňůrou zatíženou ozdobným závažím. Delší šňůra umožňovala průvlek hlavy, váha závaží udržela obojek na krku uzavřený. Náramky Jejich typy jsou známé z urských pohřebišť druhé čtvrtiny 3. tis. Nejsou jen masivní, jsou i navlékané z různých tvarů korálků a větších perel, často povrchově zdobených. Známý z nálezů z urských pohřebišť je např. náramek navlékaný z různě tvarovaných povrchově rytím zdobených, vrtaných karneolových perel geometrických tvarů. Opasky Vzhledem k tomu, že na těle mrtvé královny Pú-abi byl nalezen šperkový opasek z elektronu, je doloženo, že vznešené ženy u dvora patrně drahocenné opasky, na které si

zavěšovaly sáčky s kosmetickými potřebami, používaly. Ovšem na soškách a reliéfech se opasky ani na obšírných přehozových oděvech či štíhlejších řízách neobjevují. Urská roucha z dávné doby druhé čtvrtiny 3. tis. zdobená převážně pouze bordurou třásní v délce, jsou znázorňována jen sporadicky a bez opasků, i když jak je zřejmé z pečetního válečku Pú-abi, přehozová roucha té doby byla mnohem štíhlejší než později a kryla levou paži pouze po loket, nikoliv k zápěstí. Je zcela možné, že v této době, kdy ještě roucha nebyla celá pošitá třásněmi, byla honosnými opasky zdobena. Drobné šperky Patří k nim zlaté šperky, povrchově zdobené tepáním, jako prsteny různého typu a honosné, tepané naušnice z urských hrobů. Náušnice z pohřbu Pú-abi jsou opravdu velmi dekorativní. Mají tvar neuzavřené dole široké, obšírné slzy. (Originál v Iráckém muzeu v Bagdádu.) ODĚVY SPECIÁLNÍ, ŽENSKÉ I MUŽSKÉ Šat liturgický Sumer, podobně jako jiné z nejstarších starověkých civilizací, měl teokraticky orientovanou vládu. Každé ze sumerských měst a jejich chrámů bylo zasvěceno některému z hlavních bohů, jejichž sochy byly s pietou v chrámech opatrovány, ctěny, a dokonce, jak bylo v Sumeru zvykem, i pro kultovní obřady oblékány. Běžný šat Sumerů byl vlněný, bohům však bylo dopřáváno vzácné jemné lněné plátno. Ne příliš široké pruhy textilu z chrámových skladů byly kolem soch, které normálně obléknout nebylo možné, ovíjeny. Socha byla téměř bandážovaná tkaninou, vytvářející na těle skulptury „kaskádový“ pseudo-volánový efekt. Pruhy tkaniny byly kolem sochy obtáčeny do tvaru typického sumerského roucha, dekoltujícího pravou paži a rameno a kryjícího stranu opačnou. Od těchto rouch se patrně odvíjel i tvar vládních a královských oděvů doby pozdější („Bohyně lékařství Gulu“, reliéf, sochy bohyně Ningal a boha Nanna na reliéfech krále Urnammua, III. urská dyn.) mohou být příklady ovíjeného šatu bohů. Šat kněží a chrámových služebníků byl jednoduchý a od civilního se nelišil. Byly to původně patrně tradiční

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519393


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.
Vývoj odívání v pravěku a starověku (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu