Skip to main content

Plachá lvice salonů (Ukázka, strana 99)

Page 1

Melanie Milburneová

slova vypadla z úst, jako by měla sebevědomí na rozdávání. Zahrávala si a riskovala, že ji Mack odmítne, nikdy by si však neodpustila, kdyby si nechala tuto příležitost proklouznout mezi prsty. Byla s ním sama, naprosto a dočista sama. Taková šance se jí už možná nikdy nenaskytne. Tak proč by neměla odvážně a otevřeně přiznat, co chce? Mack si promnul obličej. „Elspeth, měl jsem za to, že jsme tuto diskusi už uzavřeli.“ „Ne, Macku. Diskuse je rozhovor, při němž dva lidé vyjádří svůj názor a navzájem si ho vyslechnou a vezmou v úvahu.“ Elspeth k němu došla. „Řekl jsi mi, co jsi mi chtěl říct, aniž by sis vyslechl, co chci já.“ Zadíval se jí do očí. „A co tedy chceš?“ Elspeth k němu přistoupila a položila mu dlaně na pevnou hradbu jeho hrudi. Ostře se nadechl a trhl sebou, jako by mu tělem projel elektrický výboj. Stejný výboj, jaký zmítal i jejím tělem, jež palčivě vnímalo Mackovu blízkost. „Myslím, že moc dobře víš, co chci. A myslím také, že to chceš stejně jako já.“ Mack ji chytil za boky a přitáhl si ji k sobě. „Nepůsobíš na mě jako žena, která by stála o nezávazné vztahy. A nic jiného ti právě teď nabídnout nemůžu.“ Elspeth ho objala kolem krku a zabořila mu prsty do větrem rozcuchaných vlasů. Voněl lesem – svěže, divoce, nezkrotně. Zadívala se mu na pevně stisknuté rty. „Co kdybych ti řekla, že právě teď ani o nic jiného nestojím?“ Jednou rukou jí nadzvedl bradu a zkoumavě na ni pohlédl. „Jsi si tím naprosto jistá? Mohla bys toho ráno litovat.“ Elspeth se přitiskla k jeho jako skála pevnému 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519090


Plachá lvice salonů

tělu. To ženské místečko mezi nohama jí mravenčilo očekáváním. „Slibuju, že toho litovat nebudu. Chci se s tebou pomilovat. Chci to tak moc, až se mi ani nechce věřit, že ti to opravdu říkám. Roky jsem potřeby svého těla ignorovala. Jako bych dosud spala. A pak jsem tě poznala a od té doby myslím jenom na to, že chci být v tvé náruči.“ Mack vzal její tvář do dlaní a zadíval se jí do očí. Mack vzal její tvář do dlaní a zadíval se jí upřeně do očí. „Vím, že bych ti měl odolat, ovšem ty mi to vůbec neusnadňuješ.“ Hlas měl chraplavý a třas, jenž zmítal jeho tělem, prozrazoval Elspeth, že se Mack pomalu přestává ovládat. S úsměvem ho pohladila po celé délce nosu. „Chápu tě. Také ti od chvíle, kdy jsme se poznali, stěží odolávám.“ Tiše zasténal a políbil ji tak vášnivě, až se jí krev v žilách rozbouřila a srdce divoce rozbušilo. Přitiskl si ji k sobě, jako by ji nechtěl už nikdy pustit. Pronikl jí jazykem do úst a Elspeth přemohla taková touha, že by Mackovi stačilo říct a udělala by, cokoli by chtěl. Hrozilo, že ji chtíč po něm celou spálí. Mack si prolíbal cestičku po jejím krku a svými rty a jazykem v ní podněcoval oheň, jaký nikdy předtím nepoznala. Naklonila hlavu na stranu a slastně vzdychla, když jí olízl ucho. „Máš tak hebkou pleť…,“ zašeptal zastřeným hlasem. „Tak měkkou a voňavou. Mohl bych si na ní vybudovat závislost.“ „A já asi začínám být závislá na tobě,“ přiznala, stoupla si na špičky a políbila ho na rty. „Nemůžu se tvých úst nabažit.“ Se zamručením ji políbil ještě hlouběji a smyslněji, 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519090


Melanie Milburneová

až se celá rozechvěla touhou. Celé tělo se jí třáslo vzrušením, kůže jí mravenčila a ňadra ztěžkla. Připadalo jí, že se nemůže nadechnout. Náhle se od ní odtrhl. Ztěžka lapal po dechu. Kopnutím rozrazil dveře ložnice dokořán a odvedl ji k posteli, kde ji pohladil po bocích. „Opravdu to chceš? Pořád si to můžeš rozmyslet,“ ujistil ji. Elspeth ho chytila za košili a přitiskla se boky k jeho slabinám. „Nechci si rozmyslet vůbec nic. Toužím po tobě. A vím, že ty toužíš po mně.“ Mack se nenechal pobízet, položil ji na postel a zakryl ji svým tělem.

100 Ukázka elektronické knihy


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Plachá lvice salonů (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu