Skip to main content

Akademie 2 (Ukázka, strana 99)

Page 1

s květinami a atrakce kolem nás. Zrovna jsem kupovala kornout pražených mandlí, když kamarádka někoho pozdravila. Zvědavě jsem se otočila. Nebyl to nikdo jiný, než její bratranec Ryan. Pouť byla událost. Chodili sem mladí z širokého okolí. Nebylo tedy nic divného ho tu potkat. Stejně jsem ale znatelně pocítila neklid. „Čau,“ pozdravil a oslnivě se usmál. „Čau,“ odpověděla jsem a hodila si do pusy mandli. Přikročil ke mně a pevně mě objal. Zaskočilo mě to. Objetí jsem přesto opětovala. „S kým tu jsi?“ zeptala jsem se. Vypadal opuštěně. „S pár přáteli. Šli do jednoho na centrifugu, ale na to já nejsem. Čekám tu na ně. Procházím si stánky. A koho tu nepotkám, že jo?“ Věnovala jsem mu úsměv. „No jo, vážně dojemné,“ Elena protočila oči v sloup. Nabrala si plnou hrst mandlí z mého kornoutu a nacpala si je do pusy. Na rtech jí zůstaly kousky cukru. Ryan nad ní zakroutil hlavou. Neměl rád žádné velké drama. A obrátil se ke mně. „Jak se máš?“ optal se. „Skvěle,“ přiznala jsem se. „Co ty?“ „Ujde to. Znáš to, škola, fotbal a tak.“ Naoko se zamračil. „Skvěle? To je silné slovo. Čím to je?“ „Ryane!“ Otočil se za hlukem a já také. U jedné atrakce stála světlovlasá dívka. Atraktivní a moderně oblečená. Neměla zapotřebí takhle hulákat. „Rád jsem tě viděl. Zdá se, že už musím,“ řekl jen a pomalu k ní odkráčel.

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518586


„On už má zase někoho jiného?“ pronesla El otráveně. „To je ale překvapení.“ Zakoulela očima a pohled zastavila na mně. „Promiň mi, že jsem ti ho kdy dohazovala. Ten kluk snad myslí jenom na to jedno.“ „To nevadí,“ pokrčila jsem rameny. „Tak jdeme.“ Nadále jsme se proplétaly mezi stánky a několikrát se svezly na atrakcích. Hodiny odbily poledne. Zamířily jsme na místo setkání s rodiči – k ruskému kolu. V jedné uličce jsem v zádech ucítila čísi pohled. Ohlédla jsem se a zamrazilo mne v zátylku. U horské dráhy se rýsovala silueta muže nevysoké postavy oděná v černém kabátu. Hlavu měl sice skrytou pod kapucí, ale celé mé tělo zmrazila ledová vlna strachu. Chvíli jsem nebyla s to se vůbec pohnout. Tělo neklamalo a já se nemohla mýlit. V ten moment narovnal hlavu a kapuce mu z ní sklouzla. Jeho bledou tvář zalily paprsky slunce a já se setkala s temnýma očima černýma jako uhel. Tobias Tenebris – inkubus na denním světle. Okamžitě jsem uzavřela hranice ve své hlavě. Popadla jsem Elenu za předloktí a táhla ji davem pryč. „Au, to bolí,“ vyjekla. „Co blbneš?“ Táhla jsem ji dál a neodvážila se ohlédnout. V duchu jsem oslovila Rileyho. Co se děje? Ozval se. Cítil mé rozčilení. Tenebris je tady. Cože?! Rozčilil se. Prověříme to. Skryj se. „Tenebris,“ šeptala jsem zmatené kamarádce.

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518586


Stiskla mou ruku a ohlédla se zpátky. Byly jsme už zcela obklíčeny davem. „Nikoho nevidím, Liv,“ šeptla. „Snad už jsme ho setřásly.“ Oči měla vykulené, jak opatrně pokukovala po všech kolemjdoucích. Obezřetně jsem se porozhlédla. Očima jsem tikala mezi tmavými kouty a úzkými uličkami. Hrozilo, že se pozvracím, jak se mi zvedal žaludek. Nikde jsem to neviděla, ale to nutně neznamenalo, že on stále neviděl mne a královsky se přitom nebavil. Už jsou tam naši agenti, miláčku. Vidíš ho? Ty jsi tu taky? Ne, nepustí mě tam. Prý je to příliš riskantní. Tak jo. Setřásly jsme ho. Doufám. Fajn. Najdi rodiče a zmizte odtamtud. V mé hlavě se opět rozhostilo ticho. Elí mě napjatě pozorovala. Bylo to vůbec poprvé, co mě viděla keltingovat. Na tu dálku mě z toho rozbolela hlava. „Agenti Obrany už jsou tady. Prověří to tu, ale musíme odejít.“ Kývla. Nepotřebovala delší vysvětlení. Ruku v ruce jsme se co nejrychleji rozeběhly k ruskému kolu. Vysvětlily jsme situaci rodičům a za malý moment vyráželi z parkoviště. Táta ještě nikdy nejel tak rychle. Máma byla bez sebe strachy. V jednom kuse nás s Elenou kontrolovala ve zpětném zrcátku, jestli jsme se nevypařily. Dojeli jsme k nám a zapadli do bytu. „Co bude dál?“ zeptala se máma. „Riley nás bude kontaktovat, jakmile se dozví, co se tam vlastně vůbec stalo,“ řekla jsem tiše. Bylo mi úzko a zima a byla jsem stále vystrašená. 100 Ukázka elektronické knihy


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Akademie 2 (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu