s květinami a atrakce kolem nás. Zrovna jsem kupovala kornout pražených mandlí, když kamarádka někoho pozdravila. Zvědavě jsem se otočila. Nebyl to nikdo jiný, než její bratranec Ryan. Pouť byla událost. Chodili sem mladí z širokého okolí. Nebylo tedy nic divného ho tu potkat. Stejně jsem ale znatelně pocítila neklid. „Čau,“ pozdravil a oslnivě se usmál. „Čau,“ odpověděla jsem a hodila si do pusy mandli. Přikročil ke mně a pevně mě objal. Zaskočilo mě to. Objetí jsem přesto opětovala. „S kým tu jsi?“ zeptala jsem se. Vypadal opuštěně. „S pár přáteli. Šli do jednoho na centrifugu, ale na to já nejsem. Čekám tu na ně. Procházím si stánky. A koho tu nepotkám, že jo?“ Věnovala jsem mu úsměv. „No jo, vážně dojemné,“ Elena protočila oči v sloup. Nabrala si plnou hrst mandlí z mého kornoutu a nacpala si je do pusy. Na rtech jí zůstaly kousky cukru. Ryan nad ní zakroutil hlavou. Neměl rád žádné velké drama. A obrátil se ke mně. „Jak se máš?“ optal se. „Skvěle,“ přiznala jsem se. „Co ty?“ „Ujde to. Znáš to, škola, fotbal a tak.“ Naoko se zamračil. „Skvěle? To je silné slovo. Čím to je?“ „Ryane!“ Otočil se za hlukem a já také. U jedné atrakce stála světlovlasá dívka. Atraktivní a moderně oblečená. Neměla zapotřebí takhle hulákat. „Rád jsem tě viděl. Zdá se, že už musím,“ řekl jen a pomalu k ní odkráčel.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518586