prapradědeček Chaim Jankiel Sznajderman, syn Izraela Dawida Sznajdermana, a 19. října roku 1838 se narodila moje prapraba bička Estera Blatová, dcera Eliho Blata, syna Moška Blata a Sewy Blatové rozené Grunbergové, a také Sury Blatové rozené Huber manové, dcery Icka Hubermana a Chai Hubermanové rozené Sad kowské. Jestli tomu tak bylo, jestli se skutečně narodili v Radomi, pak spolutvořili židovské společenství o tisíci pěti stech osobách, což tehdy činilo dvacet osm procent veškerého obyvatelstva. Pokud se jedná o mé prapraprapředky Izraela Dawida Sznajder mana a Fajgu Sznajdermanovou a také Eliho Blata a Suru Blatovou rozenou Hubermanovou, a tím spíše i o mé praprapraprapředky, Icka Hubermana a Chaiu Hubermanovou rozenou Sadkowskou a Moška Blata a Sewu Blatovou rozenou Grunbergovou, nemohu si být jista – poněvadž i když se Židé v Radomi usídlili už ve dru hé polovině 16. století (městský inventář z roku 1567 informuje o osiřelých náměstích u Židovské ulice), udělil v roce 1724 král August II. městu výsadu de non tolerandis Judaeis, zakazující Židům bydlet a obchodovat v okruhu městských hradeb. Zřejmě něko lik a možná několik desítek osob se rozhodlo zůstat v Radomi nelegálně, ale nakonec i oni byli vyhnáni dalšími dekrety a roz sudky. Teprve ke konci 18. století radomský starosta Aleksander Potkański povolil Židům návrat a osídlení pod obranným valem a také na místě po zničeném královském zámku. Díky povolení Aleksandra Potkańského vznikla pozdější židovská čtvrť, jejímž centrem byla rušná ulice Na valech, kde se o několik desítek let později Ben-Zion Gold a mí předkové nadále cítili doma. V roce 1820 Radom už obývalo pět set pět Židů, ke konci 19. století jich bylo kolem jedenácti tisíc a jejich počet neustále rostl. V první po lovině 19. století se už Židé mohli usídlit mimo hranice své čtvrti, ačkoli přístup do centra měli pouze ti nejbohatší. Možná že právě na konci 18. století, kdy byl na návrh Aleksandra Potkańského Židům povolen návrat do města, anebo později sem přicházeli mí předkové Hubermanové, Blatové, Flamenbaumové, Sznajdermanové, Grunbergové, Sadkowští a další, přicházeli sem z venkova u Radomi, z Wolanowa nebo Przytyku, kde se nachá zely židovské obce, a možná že až z Białobrzegů, Wierzbice nebo Skaryszewa, anebo možná jen z radomského předměstí, aby za 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518228