Zvláštní hospodářská zóna ve východním Německu nebo přinejmenším v jeho částech (například v krizí těžce zkoušené Lužici či na trojmezí kolem Zhořelce) by přinesla ostřejší hospodářskou konkurenci pro „staré“ spolkové země. A na tom také neměl nikdo zájem. Rychlé otevření východoněmeckého trhu sevřelo zrovna tu společenskou skupinu, která mohla nejlépe přinést rozmach zdola. V NDR na rozdíl od ČSSR existovaly malé skuliny pro živnostníky, například v maloobchodě, řemesle nebo službách (první občan NDR, který po zvednutí železné opony na maďarsko-rakouské hranici v srpnu 1989 vyrazil s osobním automobilem a rodinou do bavorského Pasova, byl holič). Ke starým živnostníkům se připojili noví drobní podnikatelé, částečně kvůli rychle rostoucí nezaměstnanosti, částečně protože chtěli využít příležitosti, která se nabídla otevřením ekonomiky (bylo by zkratkovité chápat neoliberalismus pouze jako ideologii nebo vnucený příkaz, spočíval také na zapojení určitých částí obyvatelstva). Ale i těm občanům NDR, kteří se odvážili ke skoku do samostatné výdělečné činnosti, se ve srovnání s jinými profesními skupinami a novými podnikateli v Polsku a Československu vedlo špatně. Živnostníci relativně často zažívali sociální propad a v nejhorším případě i bankrot svého podniku.82 Důvodem byl často nedostatek kapitálových rezerv a majetku, díky nimž by přestáli těžké časy po recesi roku 1993 a pak opět po přelomu tisíciletí. Profesní skupinou, která zaznamenala nejmenší ztráty, byli státní úředníci – pokud nepřišli o místo kvůli spolupráci s tajnou policií Stasi nebo s komunistickou stranou SED. Díky měnové unii a rozšíření tarifního systému na pět nových spolkových zemí si východoněmečtí úředníci platově citelně polepšili. To platilo tím spíš pro spousty západních Němců, kteří byli vysláni na východ s příplatkem za stěhování „do buše“. Kromě nich zřejmě spolková vláda neměla žádnou alternativní představu toho, které společenské vrstvy a elity by mohly východní Německo táhnout vpřed. 82
Srov. Martin Diewald – Anne Goedicke – Karl Ulrich Mayer (ed.): After the Fall of the Wall. Life Courses in the Transformation of East Germany, Stanford: Stanford University Press 2006.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518010