LUCY MONROEOVÁ
Natalija přikývla, ale oči měla při tom jen pro Nikolaje. A na tu kratičkou chvíli jako by byli náhle spolu v místnosti úplně sami. Potom princ Jevgenij něco řekl. Nikolajovy šedé oči se soustředily na něco jiného a následovala dlouhá debata o podrobnostech svatby. Natalija a Nikolaj neměli až do oficiální večeře a následující recepce ani chvilku jen sami pro sebe. Natalija byla představena velké části místní šlechty, princ Jevgenij se choval vzorně a nedal ani v nejmenším najevo svůj nesouhlas s tím, že se stane mirruskou princeznou. Natalija už se s některými z nich setkala na Nikolajově korunovaci a později na Tianině pohřbu, ale teď na ni díky její nové roli pochopitelně reagovali jinak. V jejich pohledech byla značná dávka zvědavosti, kterou si ovšem nedovolili vyjádřit slovy. Přece jen měla být manželkou druhorozeného syna a teď si bere krále. Navzdory té zvědavosti i tomu, že oficiální recepce nebyly právě Natalijinou nejoblíbenější zábavou, nakonec si ten večer docela užila. Nejspíš i proto, že Nikolaj celou dobu setrvával po jejím boku, čímž dával jasně najevo, že ho do té svatby rozhodně nikdo nenutí, že je to jeho volba. Nyní se Natalija s Nikolajem procházeli v soukromých zahradách. Byly úchvatné, důmyslně osvětlené, aby vynikly jak květiny, tak fontány. „Tady je opravdu krásně.“ Předtím sem nikdy nezavítala. „Matka milovala všechny exotické květiny, nejen orchideje. Sama tyto zahrady navrhla jako tiché útočiště pro členy rodiny.“ Nikolaj se rozhlédl kolem, jako by vzpomínal na ty krásné časy. „Jsou tu jak květiny kvetoucí ve dne, tak ty, co kvetou v noci.“ „A jak přežijí zimu?“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517989
BULVÁRNÍ RANDE
„Máme tu nainstalovaný posuvný skleněný strop, který se při nižších teplotách zavře.“ „Úžasné.“ „A dekadentní, já vím, ale matka z toho měla takovou radost a já tak získal místo v paláci, které je vyhrazené pouze pro rodinu a blízké přátele.“ „Takže žádné dělání dojmu na VIP hosty?“ napůl zažertovala Natalija. „Ne. Ačkoli se otec k tomu mnohokrát pokusil matku přesvědčit, nikdy to nedovolila,“ usmál se Nikolaj. „A on ji miloval natolik, že si neprosadil svou?“ zeptala se Natalija a bylo pro ni těžké představit si toho arogantního starého krále v roli milujícího manžela. „Měl k ní úctu. Nevím, jestli ji miloval. Do tohoto aspektu jejich společného života mi nic nebylo.“ „To ji musel opravdu hodně respektovat, když tu zahradu nezačal využívat po svém, ani po její smrti.“ „To ano.“ Nikolaj se na ni významně podíval. „Má matka dokázala být velmi neústupná. Stejně jako jiná osoba, kterou znám, odmítala ustoupit ve věcech, které pro ni byly důležité. Moc bych za to nedal, že na smrtelné posteli z otce vymámila slib, že její zahrady neznesvětí.“ Natalija zalitovala, že neměla možnost jeho matku poznat. Zřejmě to byla silná, úžasná žena. „Chceš tím říct, že jsem tvrdohlavá?“ „Chceš snad říct, že nejsi?“ opáčil. Natalija pokrčila rameny. „Sám jsi pěkně tvrdohlavý.“ „A arogantní, to jsi také říkala.“ To nemohla popřít. „Bylo to všechno jen kvůli PR?“ zeptala se, aniž by to měla doopravdy v úmyslu vyslovit nahlas. Nikolaj ji odvedl k blízké polstrované lavičce ve starořímském stylu, v němž byla celá zahrada koncipována. Posadil se a stáhl ji vedle sebe. Před nimi zurčela velká fontána a dávala jim dojem soukromí, který byl nejspíš falešný, ale i tak to bylo milé. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517989
LUCY MONROEOVÁ
„Co jestli bylo kvůli PR?“ zeptal se upřímně zmatený. „Myslel jsem, že jsme si právě vysvětlili, že tyto zahrady byly celou dobu jen soukromé.“ Aha. „Ta PR konzultantka tvrdila, že tvoje dvoření byl dokonalý krok v propagaci království.“ „Ptáš se mě, jestli mé pokusy ukázat ti, jak skvěle se ke mně hodíš, byly motivovány touhou vypadat dobře v očích veřejnosti?“ zeptal se Nikolaj a stále to znělo spíš zmateně než pohoršeně. „Konstantinovo zrušení smlouvy by v médiích dobře nevypadalo,“ povzdechla si Natalija. „Kdybych ji zrušila já, nevypadalo by to o nic lépe. Tisk by se mohl začít zajímat, proč jsem to udělala a mohli by vypátrat to, co já.“ Nikolaj nevypadal, že by ho to nějak znepokojovalo. „Možná by mu začali říkat Princ Playboy, ale mně na takových věcech nezáleží tolik jako mému otci.“ „Ne?“ „Ne. Zuřil bych, kdyby se některý z bratrů oženil a pokračoval v nahánění sukní, ale předtím? Očekávám od nich, že se budou chovat čestně, to ano. A abych zodpověděl tvou otázku, ne, moje dvoření nebylo kvůli propagaci.“ „Dvoření je hrozně staromódní slovo.“ Nikolaj pokrčil rameny. „Já jsem svým způsobem staromódní.“ Natalija se usmála. „To je pravda.“ „A ty vlastně také.“ Což nemohla popřít. Možná to bylo výchovou a prostředím, kde vyrůstala, ale rozhodně se dívala na svět jinak než její stejně staří známí v Americe. Přestože tam žije déle než ve Voljarusi. Natalija se ušklíbla. „Jenna říká, že ta smlouva je příšerná.“ „Copak ty sis nemyslela totéž?“ „Myslela.“ „A přesto ses ji rozhodla dodržet.“ 100 Ukázka elektronické knihy