Boo sebou cukla. Přezdívku „manžílek cvalík“ vymyslela Isobel a jí připadala poněkud krutá. Ale na každém šprochu… To bych ráda, ale musím umýt koupelnu. Občas si nejsem jistá, jestli je záchod počuraný od Sofie, nebo od Didiera. Haha. Užij si to. Klap. Klap. Boo byla překvapená, že se tak nadchla kvůli manikúře. Vždycky se pyšnila tím, že to s úpravou zevnějšku nepřehá ní. Spolu s Ronke se smály Simi a jejím drahým foukaným, pleťovým maskám, vytrhanému obočí, brazilské epilaci, suchému kartáčování těla a bělení zubů. Boo se jí nechtěla podobat — nemohla si to dovolit. Ale tu a tam se nechat trochu rozmazlit nebo si koupit něco nového na sebe přece nebyl zločin. Když dorazila první objednávka z obchodu Sweaty Betty (mezitím na jejich e-shopu stihla udělat další nákup), Boo krabici otevřela, jako by to byla brána do nového života. V še dém kartonu ležel stříbřitý sáček a každý kousek oblečení byl samostatně zabalený do růžového hedvábného papíru. Vzkaz napsaný na vysokogramážním krémovém papíru k ní osudově promlouval: Boo, máte skvělý vkus. Ať už se chystáte zpotit, nebo si vyrazit do společnosti — nic Vám nebrání v cestě. Jste úžasná! Byla to investice, opakovala si v duchu Boo. A už teď se jí vyplácela. Za poslední měsíc toho nacvičila víc než za před chozího půl roku dohromady. A nešlo jen o běhání. Isobel na ni přenesla svoji sebedůvěru. Boo se díky ní cítila mnohem lépe — přitažlivěji, schopněji. Nebyla jen pouhá manželka a matka, ale žena s mozkem, vlastní kariérou a ne úplně zle nivělým tělem. Klap. Klap. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517981