10 Když vešla do výslechové místnosti, našla tam detektiva Mar keyho, jak si povídá s Vionou Caffreyovou, jako by to byli staří přátelé, kteří se sešli u kávy. Detektiv Markey vstal a přitáhl ke stolu židli, aby se Ka tie mohla posadit. Viona už zdaleka nevypadala tolik zdrceně jako včera. Měla falešné řasy a na víčkách oční stíny, což byl náznak toho, že neočekává pláč. Katie si nemohla nevšimnout, že má dnes jiný kabát — v barvě velbloudí srsti, dvouřadý a s páskem, a jestli Katie hádala správně, byl značky Max Mara a mohl klidně stát stejně jako Vionin růžový kabát, ne-li víc. „Jak se vede, Viono?“ zeptala se jí Katie. „Pořád si nemůžu zvyknout na to, že už Jimmyho nikdy neuvidím,“ odvětila Viona. „Včera večer jsem ležela v posteli a mohla bych přísahat, že jsem ho slyšela, jak se ve vedlejším pokoji směje.“ „Ptala jsem se vás na to včera, Viono, a doufám, že vám nebude vadit, když se budu opakovat, ale kromě různých dárků, které vám kupoval, dával vám Jimmy někdy hoto vost?“ „Nejsem děvka.“ „Tak jsem to nemyslela. Jen jsem si říkala, jestli vás nějak finančně nepodporoval. Někteří bohatí muži to dělají, zvláště v dlouhodobých vztazích. Nemusí to být hotovost, ale třeba kreditní karta. Nebo si možná nechal sjednat pojištění ve váš prospěch v případě, že by se mu něco stalo.“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517126