Kapitola 5
Matematika a logika
První dvě věty vyjadřují dvě různé skutečnosti, jsou to dva různé výroky. První je pravdivý a druhý nepravdivý. Pravdivostní hodnoty přiřazujeme výrokům na základě obsahového a formálního posouzení. Při obsahovém posuzování nás zajímají pravdivosti konkrétních výroků argumentu. Při formálním posouzení nás zajímá pravdivost celého výroku z hlediska jeho struktury dané použitými logickými spojkami. Určení pravdivosti konkrétního výroku z obsahového hlediska není přímočará záležitost. Existuje oprávněně několik teorií pravdy: 1. Výrok „pÿ je pravdivý tehdy a jen tehdy, když „pÿ souhlasí s odpovídajícími fakty. (Korespondenční teorie) Tvrzení je pravdivé, jestliže souhlasí se skutečností, přičemž uvažujeme jak fakta, tak strukturní rovnost mezi tvrzením a fakty. Potíže máme již s pojetím “faktu”. Co je oním “faktem” a co se rozumí souhlasem? Například soudní pře ukazují, že žádná “fakta” nemůžeme prohlásit za zcela jistá. Je možné nějaké “tvrzení” přímo srovnat se skutečností? 2. Výrok „pÿ je pravdivý tehdy a jen tehdy, když se odborníci z daného oboru ve svobodné diskusi sjednotili a akceptovali pravdivost výroku „pÿ. (Konsensuální teorie) Tvrzení je pravdivé, když o něm existuje souhlas. Nemyslí se tím individuální souhlas, ale souhlas jedinců dobře obeznámených s problematikou, kteří došli k souhlasu v rámci svobodné diskuse. Tento přístup má význam, kdy na základě korespondenční teorie dochází k nejednotě. 3. Výrok „pÿ je pravdivý tehdy a jen tehdy, když je v souhlasu s již ověřenými výroky. Dokonce může z nich být odvozen. (Koherenční teorie) Koherenční teorie vychází z předpokladu, že při zdůvodnění nároku na pravdu se opíráme o další tvrzení. Tvrzení je pak pravdivé, když je s ostatními tvrzeními koherentní a když do systému ostatních tvrzení smysluplně zapadá. Problematické přitom je určení koherence. Dále je 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517016