Pro ilustraci přidávám ještě výrok šéfredaktorky Pravého domácího časopisu, která spíše ironicky mluví o škatulkování alternativního a konzumního životního stylu a stereotypech spojených s eko bio ženami, ale přiznává, že osm z následujících deseti bodů pro ni nejspíš platí: (…) to jsme my, holky, co doma nemáme televizi, kompostujeme, vlasy si barvíme jen přírodní barvou a myjeme žitnou moukou, na nohou nosíme květované bosoboty, na facebooku sdílíme filmečky o duchovním růstu, máme biobavlněná trička s logy na ochranu zvířat a ručně vyráběné náušnice, děláme zdravé pomazánky z lokální zeleniny, půjčujeme si knihy Jaroslava Duška, trochu jedem v tantře, jsme chápavé a tolerantní k názorům druhých a jsme takové – hodné.78
I zde se propojují všechny čtyři hlavní principy: udržitelnost, zdraví, DIY i spiritualita. V následující části se budeme věnovat především principu „eko“ s při hlédnutím k dalším aspektům životního stylu. Udržitelný životní styl je re lativní pojem a je třeba ho specifikovat pro určité prostředí a čas. Environ mentálně příznivý životní styl má mnoho podob a často se váže na lokalitu (Akenji, Chen 2016). Eko aspekt v eko bio subkultuře není jedinou formou, která se v Česku v současnosti projevuje. Udržitelný životní styl se prakti kuje v různých prostředích a je spojen s určitou formou jednání, hodnot a praktik. I do klasických hudebních subkultur mládeže udržitelné způsoby života pronikly. Například hipsteři si oblíbili etické spotřebitelství eko, bio a fair trade výrobků (Daniel, Řídký 2017). Ačkoli je hipsterství typicky měst skou subkulturou, přenáší prvky přírody do urbánního prostředí, například v podobě komunitních zahrad, spotřeby výrobků lokálních, eko, bio a fairtradových, řemeslné a domácí výroby a obecně nadšení pro zdravý životní styl (Malíčková 2019: 60, 65). Také punková subkultura a zejména subkultura straight edge (hardcore punková subkultura, která odmítá drogy a alkohol) jsou do značné míry charakterizovány vegetariánstvím a veganstvím (Ku mová 2018). Udržitelný životní styl se ale především spojuje s environmen tálními hnutími a aktivisty, kteří se zaměřují na prosazování environmen tálních témat. Zahraničních studií existuje k tématu řada, například Dave Horton (2003) při zkoumání environmentálních aktivistů v Británii pouka zoval na rozpory jejich udržitelného života nebo Laura Portwood-Stacerová (Portwood-Stacer 2013) sledovala, jak anarchističtí aktivisté kombinují pro testní strategie s politikou životního stylu ve své každodennosti. V rámci čes kého radikálně ekologického hnutí vykrystalizovaly například v organizaci 78
Pravý domácí časopis (4/2016: 1).
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517012