se u Valdštejnů s podobnou příbuzenskou vazbou nesetkáme. Bylo tře‑ ba ji vymyslet. Poprvé s ní přišel až Jan Tanner, který ji ale formuloval dosti neurčitě, patrně pod vlivem šternberské genealogie, kde je ovšem příbuzenský svazek zcela nepochybný: první manželkou Jiřího z Podě‑ brad byla Kunigunda (Kunka) ze Šternberka. Tanner se pokusil naznačit příbuzenský vztah mezi pány z Kunštátu a Valdštejny ve svém Amphithe‑ atru. Spojnicí mezi oběma rody se měla stát tajemná postava Magdaleny z Ronova, dcery Jiřího sestry Alžběty, která byla během svého dlouhého života celkem třikrát provdána, poprvé za Jana Křineckého z Ronova.318 Magdalena z Ronova však nefiguruje v žádné valdštejnské genealogii, jejího údajného valdštejnského manžela s obvyklým jménem Jan také nelze bezpečně identifikovat a ani třiatřicet dětí,319 které spolu měli splodit a dokázat tak kromobyčejnou valdštejnskou potenci, není možné určit.320 Právě tato všeobecná nejistota byla důvodem, který přiměl Tannero‑ vy následovníky přidat ještě jeden příběh o spříznění s rodem krále Jiřího. Tentokrát se mělo jednat přímo o jeho dceru. Gabriel Bucelinus poprvé roku 1672 zmínil sňatek mezi Hynkem Skalským z Valdštejna, jenž měl zastávat úřad hofmistra Jiříkovy druhé manželky Johany z Rožmitálu, a jejich dcery Sofie.321 Je však velmi pravděpodobné, že Bucelinus toto spojení zařadil do svého díla encyklopedického charakteru na základě dosud neznámého staršího pojednání. Podobná genealogická příručka, tentokráte z pera Jacoba Wilhelma Imhoffa, označila Sofii dokonce za Jiříkovu sestru.322 Také Bohuslav Balbín podpořil ve svých Miscellaneích tezi o královském sňatku, urozenou nevěstu však nepojmenoval Sofie, nýbrž Anežka.323 Toto jméno přijal ve své rukopisné kronice Bernard 318 „Ex uno namque, cum Illustrissima Heroina D. Magdalena de Ronowa, Georgii Boëmiae Regis ex Elisabetha sorore nepte, conjugali matrimonio triginta tres foecundis sane par‑ tubus suscepit liberos.“ J. TANNER, Amphitheatrum, nepag. Podobně M. A. FRANCK Z FRANKENSTEINU, Epitome, § 3, č. XIV. 319 Bubnova rukopisná kronika mluví jen o třech synech. Výpisky RAV, inv. č. 2464, sign. V–D, kn. 5. Podobně také Jacob Wilhelm IMHOFF, Notitia S. Rom. Germanici imperii Procerum… historico‑heraldico‑genealogica, Tübingen 1687, s. 688 a Bernard Jindřich Z BUBNA, Kronika valdštejnského rodu, rkp, ANM, Genealogická sbírka H, sign. H65/1, nepag. 320 „Nalézání“ možných kandidátů ve valdštejnském rodokmenu je pouhou spekulací (například manželství Jana mladšího z Valdštejna s Kateřinou (Andělkou) z Ronova, s níž měl ale jen tři děti, které navíc zemřely v mládí). Dalším potenciálním manže‑ lem Magdaleny z Ronova by mohl být Jan Štěpanický, syn Hynka Skalského a praotec obou dominantních valdštejnských linií (hostinnské‑rožďalovické a hrádecké). Jeho jedinou doloženou manželkou je však pouze Anna Švihovská z Rýzmburka, s níž měl čtyři děti. 321 G. BUCELINUS, Germania topo‑chrono‑stemmatographica III, s. 251. 322 J. W. IMHOFF, Notitia, s. 688. 323 B. BALBÍN, Miscellanea, II. dekáda, II. část, nepag. 96
PROMĚNY VALDŠTEJNSKÉ REPREZENTACE
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516515