6.7.2 Konstantní zatížení frézy
CNC 6
Klasické, běžné frézování probíhá po přímce (obr. 6.10, část a) – to znamená, že po celou dráhu má fréza stejný, neměnný úhel záběru. Je to úhel, ve kterém je fréza v řezu, v materiálu obrobku. Tímto frézováním je zatížení frézy mechanicky i tepelně neměnné. Přináší to následující výhody: řezné podmínky lze udržet na stejné úrovni a vyvolané řezné síly, teplota v řezu a další podmínky, které jsou dány řezným procesem, jsou stabilnější. Pro obsluhu to znamená lepší kontrolu opotřebení, čímž je daná životnost nástroje i dosažení požadované kvality ploch frézou. Při frézování rádiusu je změněn úhel opásání (velikost záběru třísky), radiální hloubka třísky, zatížení frézy se mění (obr. 6.10, část b).
Obr. 6.10
Obr. 6.11
6.7.3 Trochoidní dynamické obrábění Trochoida je geometrická křivka, která je vytvořena bodem na kruhu, jenž rotuje a jehož střed se zároveň pohybuje. Trochoidní frézování lze považovat za typický příklad dynamického obrábění (obr. 6.11 a 6.14). Bylo použito pro optimalizace možností, které dávají monolitní karbidové frézy, a lze jej používat u většiny typů frézařských nástrojů a operací. Původně byly vyvinuty a optimalizovány pro použití těchto fréz při obrábění součástí z tvrdých materiálů (tvrdost nad 45 HRC). Hlavní podmínkou pro úspěšné obrábění tvrdých materiálů je lepší kontrola vzniku tepla. Množství tepla lze omezit na přijatelnou úroveň snížením úhlu záběru nástroje. Tato strategie je označována jako malý úhel záběru či malý úhel opásání, s výhodou se používá např. při frézování boku součásti, kdy lze polohu frézy vůči obrobku snadno měnit. Při drážkování nebo frézování kapes je však situace zcela odlišná, neboť
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS515961