bylo postaráno i tam. A já chtěl taky vidět ty druhé. O pana Mozola jsem nechtěl přijít. A o pana Moutelíka taky ne. Podíval jsem se na Přemu a řekl jsem: „Já myslim, abysme šli do pivováru, ne? Dyby něco, tak se můžem dycky ztratit.“ „Samozřejmě,“ řekl Benda. „Kuci, vy ste blbci,“ řekl Perlík. „Drž hubu. Věčina je pro pivovár,“ řekl Benda. „Ponivač ste blbci.“ „Nehádejte se,“ řekl Přema. „Tak teda dem do pivováru.“ „Dobrý,“ řekl Benda a kluci se zvedli. „Idioti,“ řekl Perlík. Benda se na něho prudce obrátil. „Koukej, jestli se ti to nelíbí, tak s náma nechoď!“ „Ale drž hubu,“ řekl Perlík a zvedl se taky. Počkal jsem, až jeden za druhým vylezli ze skladu, a šel jsem k Přemovi. „Jo tak. Poď,“ řekl Přema. Vylezli jsme ven. Před skladem stál malý vozík a na něm hromada přikrytá plachtou. Kluci stáli kolem, zachumlaní v kruhu, v dešti, s automatama a s flintama přes rameno. Vahař měl prapor obtočený kolem žerdi. Přema odhrnul plachtu a vytáhl naleštěný automat za hlaveň. „Umíš s tim zacházet?“ řekl mi. „Ne.“ „Tak podívej. Tadyhle se to vodjišťuje. Tady se tam dává zásobník a takhle se zaklapuje.“ Přema zasunul plechový zásobník do objímky. Z direk v zásobníku se leskly hlavičky kulí. „Zkus si to,“ řekl Přema. Vytáhl jsem zásobník a zase jsem ho zasunul. Šlo to dobře. „A dyž střílíš, tak to přimáčkneš loktem k boku.“ „Jo.“ Přema se otočil k vozíku a vytáhl zpod plachty čtyři zásobníky. „Tyhle si dej do kapes.“ „Díky.“ Zastrkal jsem zásobníky do kapes u kabátu. Právě se mi tam vešly. „Dem,“ řekl Jerry.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS515913