98
Dylan Newtonová
„Super kára,“ okomentovala ho s úsměvem. „Zajímalo by mě, jestli právě tímhle jezdí Kníže nočních můr.“ Vykoukla okénkem u spolujezdce a všimla si malé skupinky lidí shromážděných kolem staré kamenné stavby. Popadla tašku a tablet, pohlédla na skupinku – jakmile zaparkovala, všichni se na ni otočili – a rozmyslela si to. Položila tablet na sedadlo řidiče a vzala si jen kabelku. Má v ní telefon, malý poznámkový blok a tužku a také vytištěný nový plán projektu – byla kvůli němu vzhůru skoro celou noc a přemýšlela o něm od chvíle, kdy jí Drake řekl, že ji nevyhodí. Zabouchla dveře auta a tlačítkem na klíči vůz s pípnutím zamkla. Když se vydala dál do zalesněné části starého hřbitova, proklínala svůj výběr oblečení. Znovu. Ráno si říkala, že se s Drakem dnes určitě potká. Vytáhla proto model, o němž se domnívala, že je její nejstylovější a nejelegantnější a který měl dát najevo, že pondělní příliš těsný kostýmek byl jen anomálie. Tento outfit, jak doufala, Drakeovi ukáže, že udělal dobře, když ji nechal dál pracovat na uvedení knihy. Oblékla svou oblíbenou sukni značky Givenchy v barvě lesní zelené, halenku stejné barvy s tříčtvrtečními rukávy, tělové semišové lodičky a vlněný kabát v barvě písku. Její mentorka Maya by souhlasila. Na pracovní setkání to bylo dokonalé. Až na to, že se to pracovní setkání odehrává mezi vlhkými náhrobními kameny. Snažila se opatrně našlapovat mezi mokrými hnědými, červenými a žlutými listy a stále víc litovala výběru oblečení, včetně velké vínově červené tašky Strathberry, za kterou loni utratila výdělek za celou jednu svatbu. Pokud by ji měla někam odložit, na výběr má špinavý náhrobní kámen, nebo studenou vlhkou zem. Přemítala, že se vrátí do auta a kabelku tam nechá, ale
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS515131