Heydrichovy projevy a zprávy
čistě dozorčím orgánem a orgánem pro záležitosti němectví. V kompetenci dohledu a podpory němectví musí oberlandrát mít za všech okolnosti neomezené přikazovací právo. S tímto přikazovacím právem stojí a padá postavení oberlandráta, neboť zde na frontě správy se používají nejlepší zbraně v boji za proniknutí do cizorodě osídleného prostoru. Němečtí úředníci v okresních úřadech by se také neměli stát protektorátními úředníky, nýbrž měli by být jen delegováni. Oberlandrát je musí kontrolovat a řídit jako svou prodlouženou ruku, jako on sám ve svém postavení není tykadlem, nýbrž musí být také prodlouženou rukou říšského protektora. Vývoj střední instance je také třeba posuzovat z hlediska vzdáleného cíle. Autonomní úřady celkově nemohou být dobře budoucími říšskými úřady s výjimkou okresních úřadů jako budoucích landrátů. Dolní instance musí být držena v pořádku, protože neporušená základna ulehčuje a umožňuje každou kombinaci vyšších úřadů. Proto je třeba doporučit, aby se kompetence pokud možno nepřesunovaly na zemské úřady, nýbrž na okresní úřady. Protože rozdělení protektorátu dnes nelze přehlížet, nemělo by dojít k vytvoření místodržitelských obvodů. Potom ale nemohou zemské úřady platit jako budoucí střední stupeň. Spíše oberlandráty mohou být výchozími body pro vládního prezidenta. Rozhodující pro myšlenku zavést v česko‑moravském prostoru vládního prezidenta je sama lákavá nutnost provádět intenzivní politiku ve prospěch němectví, a tato má u vládního prezidenta svůj správný počáteční bod, neboť župy v této oblasti by byly příliš velké, než aby tuto úlohu zvládly. Aby se vytvořily počáteční body, které nejsou pro budoucí vývoj závazné, ale na druhé straně také vylučují těžkosti, které vznikají z dvojkolejnosti správy, zvláště z přikazovacího práva 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514844