Heydrichovy projevy a zprávy
čistě dozorčím orgánem a orgánem pro záležitosti němectví. V kompetenci dohledu a podpory němectví musí oberlandrát mít za všech okolnosti neomezené přikazovací právo. S tímto přikazovacím právem stojí a padá postavení oberlandráta, neboť zde na frontě správy se používají nejlepší zbraně v boji za proniknutí do cizorodě osídleného prostoru. Němečtí úředníci v okresních úřadech by se také neměli stát protektorátními úředníky, nýbrž měli by být jen delegováni. Oberlandrát je musí kontrolovat a řídit jako svou prodlouženou ruku, jako on sám ve svém postavení není tykadlem, nýbrž musí být také prodlouženou rukou říšského protektora. Vývoj střední instance je také třeba posuzovat z hlediska vzdáleného cíle. Autonomní úřady celkově nemohou být dobře budoucími říšskými úřady s výjimkou okresních úřadů jako budoucích landrátů. Dolní instance musí být držena v pořádku, protože neporušená základna ulehčuje a umožňuje každou kombinaci vyšších úřadů. Proto je třeba doporučit, aby se kompetence pokud možno nepřesunovaly na zemské úřady, nýbrž na okresní úřady. Protože rozdělení protektorátu dnes nelze přehlížet, nemělo by dojít k vytvoření místodržitelských obvodů. Potom ale nemohou zemské úřady platit jako budoucí střední stupeň. Spíše oberlandráty mohou být výchozími body pro vládního prezidenta. Rozhodující pro myšlenku zavést v česko‑moravském prostoru vládního prezidenta je sama lákavá nutnost provádět intenzivní politiku ve prospěch němectví, a tato má u vládního prezidenta svůj správný počáteční bod, neboť župy v této oblasti by byly příliš velké, než aby tuto úlohu zvládly. Aby se vytvořily počáteční body, které nejsou pro budoucí vývoj závazné, ale na druhé straně také vylučují těžkosti, které vznikají z dvojkolejnosti správy, zvláště z přikazovacího práva 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514844
Emil Hruška: Heydrich na Pražském hradě
Heydrich při projevu na Pražském hradě 17. prosince 1941. (Foto ČTK)
oberlandrátů, jeví se účelným namísto spojení německého vládního prezidenta resp. zemského viceprezidenta, s generálním inspektorem, uskutečnit trojí spojení, totiž spojit úřady zemského prezidenta resp. viceprezidenta a generálního inspektora s úřadem místního oberlandráta v Praze a v Brně. Tímto spojením se už pak nemůže více stát, aby okresnímu úřadu došly protichůdné příkazy od vyšších protektorátních úřadů na jedné straně a od oberlandrátů na straně druhé, neboť příkazy třeba ministra nebo zemského úřadu samého projdou rukama 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514844
Heydrichovy projevy a zprávy
viceprezidenta, který je ze své funkce generálního inspektora ihned oznámí oberlandrátům (inspektorům), a naopak oberlandráti mají informovat generálního inspektora o svých příkazech. Spojení má ale také tu neocenitelnou výhodu, že generální inspektor není odtržen od reality, nýbrž zůstává v živém spojení s frontou a – sám inspektorem v obvodu svého oberlandrátu – živě se podílí na práci jemu podřízených inspektorů, což činí kontakt mezi oberlandrátem a německým zemským prezidentem mimořádně plodným. Státní tajemník Stuckart závěrem zdůraznil, že tyto výklady se nemají reprodukovat až do jeho konečného názoru, spíše by reformní plány, o kterých slyšel, ještě potřebovaly zevrubnější úvahu a on vbrzku zaujme písemné stanovisko na závěr. Obergruppenführer Heydrich uzavřel pak poradu s konstatováním, že co se týče velké linie nastoupené cesty, bylo možné s uspokojením konstatovat vyrovnanost názorů obou stran.
Nová protektorátní vláda Po několikaměsíčních přípravách ji v nové struktuře a složení „jmenoval“ Hácha 19. ledna 1942, a to ve složení určeném Heydrichem. Počet českých ministrů byl snížen na sedm a členem vlády – ministrem hospodářství a práce – se stal také Němec Walther Bertsch, příslušník SS. To byl od Heydricha v intencích jeho plánů přímo skvělý tah. Za prvé, od té doby bylo možné vlády na zasedáních mluvit pouze německy (Bertsch česky neuměl). Za druhé, od Bertsche měl Heydrich ihned informace z první ruky a Bertsch mu zajišťoval permanentní kontrolu nad vládním děním. Důležité novum představoval Úřad lidové osvěty, kompetentní pro tisk, divadlo, film a umění; úřad podléhal 99 Ukázka elektronické knihy