98
Skrytá církev
programu i celá akce byly vázány osobní přísahou, kterou složili všichni účastníci grémií.42 Tak měl být zajištěn nerušený a bezpečný průběh synodního jednání. Přísaha vyjadřovala též souhlas s konáním synodu. Mezi prvním a druhým grémiem byl několikatýdenní odstup (poslední grémium se konalo 10. 12. 1970). V té době se intenzivně pracovalo na koncepci shromáždění. Davídek nechal vypracovat nejrůznější příspěvky a expertizy a přeložit zahraniční teologické studie a články.43 Důkladně také rozpracoval hlavní náplň programu, zvláště už zmíněnou otázku postavení žen v církvi a jejich svěcení. Konečný návrh lze shrnout do těchto bodů: 1. Církev na celém světě je povinna reflektovat kairos. (Davídek chápe kairos jako čas navštívení, v němž Bůh přichází s novým znamením, které člověk poznává jako výzvu utvořit novou skutečnost. V konkrétním případě Davídek chápe otázku svěcení žen jako umožnění podílu na řízení v církvi. „Vyhodnocuje“ konec roku 1970 jako „příhodnou chvíli“, kairos.) 2. Pro svěcení žen za určitých okolností hovoří potřeby pastoračně sociologické. (Davídek znal dobře situaci ženských věznic, vycházel také z mnoha setkání se ženami – např. s generální představenou boromejek Marií Vojtěchou Hasmandovou44 – které mu sdělovaly své vězeňské zážitky a zkušenosti.) 3. Důležité je také hle disko kulturně antropologické. (Tímto bodem měl Davídek na mysli, že došlo nejen ke změně postavení ženy ve společnosti, ale i k vnitřním změnám v evolučním procesu.) 4. Svěcení žen vychází z tradice církve. (Davídek bral mimo jiné v úvahu fakt, že ženy během prvních křesťanských staletí udělovaly křest, nosily eucharistii nemocným a měly své místo v hierarchii.) 5. V této souvislosti je zapotřebí upravit a doplnit církevní právo. (Vycházel z přesvědčení, že Kodex kanonického práva neuvažuje o všech možnostech a okolnostech, které mohou nastat.) 45 Davídkovým záměrem bylo, aby se synodu zúčastnili nejen biskupové a kněží tzv. druhé linky, ale také představitelé i představitelky řádů a kongregací a pochopitelně také laici. Poměr kleriků a řádových osob k laikům měl být zhruba dvě ku jedné. Jak se ale ukázalo později – po přísahách v grémiích – ne všichni Davídkovi nejbližší spolupracovníci sdíleli hlavní cíl synodu, kterým mělo být rozhodnutí o tom, zda je možné udělit ženám kněžské svěcení. Tajní biskupové Bedřich Provazník, Josef Dvořák a Jiří Pojer nesouhlasili s projednáváním daného tématu a tím se v podstatě snažili synodu zabránit. Těsně před jeho zahájením si vynutili konání dalšího grémia, na němž požadovali stažení otázky svěcení žen z programu. I po této schůzce, která probíhala ve vzrušené
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514763