V Lesní správě vypsali konkurz na trvalou pozici výzkumníka se zaměřením na pěstování lesa. Přihlásila jsem se spolu s dalšími čtyřmi muži. Z hlavního města provincie přiletěla vědecká komise, aby bylo výběrové řízení zcela objektivní a spravedlivé, a já nemohla uvěřit, jakou mám kliku, když mi práci přiklepli. Alan měl být mým přímým nadřízeným. Najednou jsem mohla pokládat otázky, které jsem považovala za důležité. Nebo alespoň otázky, o jejichž důležitosti jsem se mohla snažit přesvědčit grantovou agenturu. Mohla jsem provádět užitečné experimenty na základě toho, jak podle mého názoru lesní společenství funguje. Ne pouze zkoušet řešení poplatná nařízením, která zjevně narušovala ekologickou rovnováhu lesa a zadělávala na hlubší problém. Mohla jsem stavět na svých zkušenostech a dělat vědu s cílem napomáhat lesu v zotavení z těžby. Dny, kdy jsem testovala ošetření herbicidem, byly u konce. Teď jsem měla opravdu možnost přijít na to, co semenáče potřebují od hub, půdy a ostatních rostlin i stromů. Získala jsem grant na výzkum, jestli se malé jehličnany musejí kvůli přežití spojit v půdě s mykorhizními houbami. Vtěsnala jsem do projektu i otázku, jestli jim původní rostliny v navazování takových vztahů pomáhají, a navrhla jsem to ověřit tak, že porovnám stromky umístěné v rozmanitých komunitách s těmi vysazenými osamoceně do holé země. Za nápady v souvislosti s projektem i za to, že mi grant nakonec poskytli, jsem z velké části vděčila trendům, které udávalo lesnictví na jih od hranic. Toho času Lesní správa Spojených států měnila své postupy kvůli obavám veřejnosti z fragmentace lesů a z vymírání ohrožených druhů, jako je puštík západní, a také kvůli vědeckým poznatkům, že biodiverzita, zahrnující ochranu hub, stromů i divokých zvířat, se výrazně podílí na produktivitě lesů. Dokázal jakýkoli druh prospívat na vlastní pěst? Kdyby se sazenice namíchaly s dalšími druhy, vedlo by to ke zdravějšímu lesu? Napomohlo by růstu stromků, kdyby se sázely ve shlucích s ostatními rostlinami, nebo by měly být rozmístěny daleko od sebe v pravidelné síti? Zmíněné pokusy mě také mohly navést k odpovědi, proč přesně se shlukují staré jedle plstnatoplodé ve vyšších polohách a vzrostlé douglasky v nížinách. Mohla jsem díky nim porozumět, jestli původní rostliny rostoucí vedle jehličnanů zlepšují spojení stromů s půdou. Jestli mají jehličnaté dřeviny na koncích kořenů víc barevných hub, když rostou poblíž listnatých stromů a keřů.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514761