„Cierra la puerta! Cierra la puerta!“ – nakonec jen tupě zareagovala jako všichni ostatní – „Cierra la puerta!“ – natáhla ruku a udeřila do vypínače na zdi. Vypínač byl propojený se zámkem ve vstupních dveřích: měl zámek zacvaknout, dveře zamknout a lapit padoucha do dvorany, jenže to se nestalo: na dveře Padillová pořádně neviděla, ale cítila, že do směnárny dál proudí studený vzduch z ulice. Udeřila do vypínače ještě jednou a pak znova, ale marně: dveře do směnárny teď blokovalo deset tisíc dolarů v malých bankovkách. K něčemu to však přece jen bylo: hlasité cvakání zámku paralyzovaného Kapucína zase probralo. Jen pár vteřin předtím se Záložák rozeběhl k autu, které si lupiči nachystali do aličky, jenže pak se zase prudce zastavil. Jeden svědek ho viděl, jak za směnárnou čeká na Kapucína a v ruce třímá pistoli: Záložák byl špatný střelec, ale dobrý kamarád. Kdyby se pistolníci z obrněného vozu pokusili Kapucína odříznout uvnitř směnárny, nejspíš by po nich Záložák začal zase střílet, nejspíš by zase nic netrefil, ale třeba by je zahnal zpátky do té jejich opancéřované nory. Graye ani Singletaryho ovšem ani nenapadlo vystrčit nos z bezpečí obrněného vozu. Oba celé přepadení ve zdraví přežili a oprávnění k použití střelné zbraně už stejně ztratili: jejich životy už nebyly bezprostředně ohrožené, a tak jen zírali skrz neprůstřelné sklo na otevřené dveře směnárny a na lesklý zelený balíček, který se na popraskaném šedivém betonu vyjímal jako obrovský, hranatý smaragd. Ve dvoraně Rivera náhle cítil, jak letí proti zdi: Kapucín ho prudce odstrčil a pádil ke dveřím. Rivera dostal ránu do hla-
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS513832