se mohla obhajovat, že takhle jsem to nemyslela. Realita byla neúprosná. Kubík se počůral. To už se naštěstí vrátil Marcel, takže jsem mohla s klidným svědomím sebrat počůránka a jít ho převléknout do šatny, než navíc nastydne. U vstupních dveří se k nám ovšem přidala Katrinka: „Můžu jít s vámi a koukat se?“ Tak nevím, může mít čtyřleté dítě sklony k voyerismu? Ovšem všichni mají právo na určité soukromí a zachování jisté důstojnosti (jakkoli se to u někoho, kdo se – zdůrazňuji schválně – počůral před spolužáky, zdá velmi těžce proveditelné). Takže jsem rezolutně odmítla. Nicméně Kubík, sama chráněná osoba, vřele souhlasil. Patrně exhibicionismus. Mávla jsem nad tím odevzdaně rukou. V šatně se ukázalo, že minimálně svléknout se dítě dokáže i samo. Zejména pokud je oděv mokrý, studený a začíná mírně zavánět. Obléknutí čistých svršků už trvalo poněkud déle. A pak Katrinka potvrdila těžko pochopitelné zaměření celého lidstva na mužské genitálie. Katrinka: „Teto? Ten Kubík má strašně malého pindíka. Proč ho má tak malého?“ Já (trochu se obávajíc, že kluk bude mít celoživotní sexuální komplex): „Protože má i malé ruce, nohy a uši. Prostě je celý malý.“ Katrinka: „Takže pak vyroste?“ Já: „Jo, celý Kubík časem vyroste.“ Kubík (pyšně): „Náhodou… Ten pindík se někdy zvětšuje. Docela dost.“ Katrinka: „A proč, teto?“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS513829