Po několika dovedně vykroužených souvětích vycházel stratég z předsálí se spokojeným úsměvem na rtech. Do pracovny se přitom ani nepodíval. „Ostatní kouzelníky nebude tak snadné zmanipulovat,“ řekl varovně Alkandros. „Právě proto si ještě nějakou dobu posedí v Extraktoru,“ odpověděl Filon. „Brzy uvidíme, kteří jsou ovládnutelní a za jakou cenu.“ „A ti, kteří se nenechají koupit?“ „Ti to budou mít naneštěstí složité. Pojď dál, čekali jsme na tebe.“ Opět otevřel dveře od pracovny a Alkandros vstoupil za ním. Eparchos měl kancelář zařízenou v malé kupoli, která byla na vrcholu opatřená kulatým otvorem. Pobočníci nainstalovali do lichoběžníkových oken adamantové tabulky, aby se uvnitř uchovalo teplo. V policích z ušlechtilého dřeva na okrouhlých stěnách byly vystaveny politické spisy a pojednání. Ty byly rozdělené výklenky, v nichž zaujímaly povýšenecké pózy mramorové busty Mezencia, předchozího obyvatele těchto prostor. Pracovní stůl imperiálních rozměrů odsunuli ke knihám. Na jeho místě stál stroj sestávající ze stolu, na jehož konci se nacházela přilba s hadičkami. Tyto trubice vedly do velké měděné překapávací křivule, jejíž tělo ústilo do kovové trubičky napojené na mosazný ingot. Těsně nad tímto kusem kovu viselo jasně modré ostří pokryté jemnými proužky z orichalku, které jako by se už už chystalo dřík přetnout. Kolem přístroje stáli v hovoru čtyři oligarchové. Filon si soucitně promnul ruce porostlé černými chlupy a odkašlal si. „Nyní, když jsme tu všichni, navrhuji, abychom přešli k ukázce,“ prohlásil.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS513610