Něžně se na ni zadíval. Loriane věděla, že to znamená odmítnutí. „Víš, že o tebe máme se Zoé strach?“ „To je od vás milý. Jak se má?“ „Neodbíhej od tématu, bráško. Ve zprávách jsem slyšela, že Spalovač zase začal. Hlavně mi neříkej, že na tom znovu děláš…“ „Často mi připomínáš, že nemám žádný vlastní život. Tak co jinýho mi zbývá než se snažit být něčím k užitku?“ „Nedělej to, Nove, je to šílenství. Sotva ses z toho začal dostávat. Znovu do toho spadneš.“ „Nespadnu do toho, jenom jim pomůžu.“ „Je to ksakru jejich práce, tvoje už ne!“ „Vždycky to bude moje práce, ty to nechápeš? Já vím, že se ti nelíbí, co dělám, ale je to důležitý. Chci, aby děti mohly dál v noci v klidu spát. A kvůli tomu musím toho rapla chytit.“ „Promluv si o tom aspoň s doktorkou Wilbertovou, než se rozhodneš.“ „Už jsem se rozhodl. A Sybil o tom ví.“ Poznámka Loriane zviklala, ale bratra přesvědčovat nepřestala. „Jak můžeš mít k šéfovi důvěru po tom, co ti provedl?“ „Mám na tu práci nadání, Lo…“ „Takový nadání, že tě dostalo do blázince!“ „Nedostala mě tam moje práce, Lo. Ty to víš. Bylas u toho.“ Loriane ochromil pocit viny. Oči se jí zalily slzami a sklonila hlavu. „Ty se na mě pořád zlobíš kvůli mamce, že jo?“ „Nikdy jsem se na tebe nezlobil, Lo. Nikdy.“ Přistoupil k ní a objal ji. Loriane si osušila slzy. „Možná by nás nerozdělili, kdybych…“ „Už o tom nemluv! Mysleli si, že dělají dobře.“ „Mám tě ráda, Nove,“ vyznala plaše, schoulená v náruči staršího bratra.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512604