Manželství bez chybičky (Ukázka, strana 99)

Ještě nikdy ho neviděla takhle zoufalého. Dělalo jí potíže zachovat předepsaný úsměv a dalších pět minut ji pak bolela čelist. Od té doby dávala dobrý pozor, aby se na něj nepodívala, když před nimi zastavovaly další a další okouzlené slečny.

Originalita myšlenky uspořádat slavnost pod širým nebem se setkala s velkým úspěchem. Pozvání přijali všichni sousedé. Po příjezdové cestě se valila kolona lehkých i větších kočárů, většinou otevřených, aby mohli pasažéři vychutnat jasné slunce.

Philipovi pachtýři dorazili na povozech nebo pěšky a zvedali čepice nebo se nesměle ukláněli, když míjeli své seřazené hostitele po cestě na rychle se plnící trávník.

Mezi posledními se dostavila skupinka z Grange ležícího několik kilometrů za vesnicí. Sir Miles a lady Castletonová se přistěhovali až po Antoniině poslední návštěvě a Antonia je neznala. Zadívala se na ně, když se blížili, v čele lady Castletonová s odměřeným výrazem v hezkém obličeji, za ní štíhlá tmavovlasá dívka. „Drahý Ruthvene!“ vykřikla lady Castletonová a nabídla Ruthvenovi s dramatickou teatrálností ruku. Byla to sošná bruneta, módně bledá, v elegantních šatech z přiléhavého mušelínu, v obličeji strojenou znuděnost. „Jaký neotřelý, skutečně jedinečný nápad!“ vykřikla v oblaku těžkého parfému.

Pak se podívala na Henriettu. „Opravdu nechápu, má drahá, jak se vám tohle všechno podařilo zorganizovat. Musíte být naprosto vyčerpaná.

Ruthven je pěkný rošťák, že na vás naložil takové břemeno.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512564

„Nesmysl, Selino!“ Henrietta se zamračila a vypjala v ramenou. „Uspořádat zahradní slavnost byl můj nápad, Ruthven přispěl pouze tím, že mi ho nevymlouval.“ „To je pravda,“ protáhl Philip, nechal si potřást s přehnanou vehemencí rukou a pak ji vyprostil.

Otočil se k siru Milesovi. „Musím přiznat, že tahle událost se nepořádá z mého popudu.“ Sir Miles, otevřeně přívětivý, naprosto kontrastoval se svou manželkou. S pobaveným úšklebkem potřásl Philipovi rukou. „To mi nemusíte vyprávět.

Všichni muži, kteří tady jsou, vědí, jak to chodí.“ „Svatá pravda.“ Philip se nepřestal nenuceně usmívat a kývl na dívku mezi sirem Milesem a jeho manželkou. „Slečno Castletonová.“ „Dobré odpoledne, mylorde.“ Slečna Castletonová mu nabídla směle ruku, se stejnou teatrálností jako matka. K tomu přidala nepřehlédnutelně vyzývavý pohled, jednoznačně bezostyšný. Byla o něco menší než Antonia a měla plnou postavu, spíš odhalenou než zakrytou šaty z jemného mušelínu.

Philip se překvapeně podíval na její ruku, že mu ji podává, a krátce ji stiskl. Pak vrhl bezvýrazný pohled po lady Castletonové a pootočil se k Antonii. „Ještě jsem vám nepředstavila svou neteř.“ Henrietta ukázala na Antonii a odvedla tím pozornost od slečny Castletonové, která okamžitě našpulila uraženě rty. „Slečna Manneringová.“ Antonia se chladně usmála a napřáhla ruku.

Lady Castletonová po ní přejela pronikavýma, černýma očima a v bledém obličeji se jí objevil ostražitý výraz. „Ach,“ pravila a vykouzlila úsměv, který 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512564

se jí neodrazil v obličeji. Krátce se dotkla Antoniiných prstů a pohlédla na Henriettu. „Musí pro vás být nesmírně uklidňující, že jste našla dívku, která vám bude dělat společnici.“ „Společnici?“ Henrietta zamrkala. Antonia zaznamenala, jak se teta napřímila v zádech, a ani v nejmenším ji neoklamala bezelstnost, s níž teta prohlásila: „Ach, neustále zapomínám, že jste noví!“ Henrietta se s nevinnou blahosklonností usmála. „Kdepak, kdepak, Antonia u nás bývala častým hostem. Náš dům pro ni byl dlouhá léta druhým domovem. A když jí teď zemřela matka, je pouze přirozené, že se k nám přestěhovala.“ Henrietta se otočila a stiskla Antonii paži. „V jednom se však nemýlíte – je obrovská úleva, že jsem našla někoho, kdo mi pomůže s organizováním podobných akcí.

To víte, v mém věku je to už vyčerpávající, sama bych to nezvládla.“ Antonia pochopila narážku a procítěně se na Henriettu usmála. „To plně chápu, tetičko, ale ujišťuju tě, že pro mě to není ani v nejmenším vyčerpávající.“ Stále s úsměvem vzhlédla a střetla se s nevraživým pohledem lady Castletonové. „Na organizování společenských akcí jsem zvyklá, patří to ke vzdělání každé mladé dámy z dobré rodiny, jak moje matka neustále zdůrazňovala.“ Lady Castletonová přimhouřila oči. „Skutečně?“ „Bezpochyby,“ vložil se obratně do rozhovoru Philip. „Myslím, že je načase, abychom se odebrali na terasu.“ Vzal Antonii za ruku, zastrčil si ji do ohbí lokte a druhou paži nabídl Henriettě, aby se o ni mohla opřít. „Sire Milesi?“ 100 Ukázka elektronické knihy