Moskva-hranice (Ukázka, strana 99)

Page 1

98 9 Již měsíc je Ri v Moskvě, zvyká si pomalu, ale přece jen stále chodí se široce otevřenýma očima. Umí již nakupovat v Insnabu, seznámila se s mnoha cizinci, Němci a Angličany. Pomáhá Anisje vařit oběd a cho dí do kroužku klubu Dzeržinského. Někdy, když je sama doma, si pouští gramofon a pláče pro sebe, všechno je jiné, než si představovala, je unavena na smrt, ačkoli vlastně nic nedělá, zmoc ňuje se jí otupělost, nemyslí již na boj proti Asii, ví, že by byl beznadějný, a kdoví je-li zde vůbec Asie, není-li to jiný řád, kterému Ri nemůže rozumět a nikdy neporozumí.Vkroužku

-

politické výchovy pro začátečníky vyučoval Briskow, říšský Němec, Prušák, politický agitátor z povolání. Ri byla přičinlivou žačkou, zapisovala si všechno do sešitu, opatřovala si knihy, které jí dopo ručoval, a když Robert přicházel večer z práce, musil jí pomáhat při vypracování úloh nebo jí vysvětlovat ně jaký národohospodářský výraz, kterému nerozuměla. A těchto výrazů bylo mnoho, byla zde „nadhodnota“, „hodnota směnná a užitná“, všechny tyto výrazy sly šela zde Ri poprvé, přestože doma navštěvovala ob chodní akademii. Snažila se poctivě porozuměti po litické ekonomii, ale nedařilo se jí to, výrazy bodaly, píchaly, vzrušovaly cizotou a nic nevyjadřovaly. Zato Robert jen hořel. Chodil do kroužku pro pokročilé, dovedl plynně užívat cizích výrazů, četl politické knihy jako Ri romány, a když přicházel unaven z práce domů, odpočíval při četbě Marxe. Snažil se vysvětlo vat všechno Ri, ale zdálo se, že je to marné, byla zde

-

-

-

-

-

99 jakási stěna, která všemu bránila, a bylo hořké, neko nečně hořké, že Robert stál na druhé straně této stěny a nemohl podat Ri pomocnou ruku. Snad je toho příčinou, že Ri nepracuje jako všich ni ostatní, Ri přece viděla, jak se všichni lopotí po celý den, pak běží do kroužků a na přednášky, viděla kolem sebe strašný chvat a běh o závod, všechno bylo jaksi v pohybu, jen Ri byla osamocena ve velkém bytě s hlomozným nábytkem a evropskými knihami. Když vycházela Ri dopoledne na nákupy na moskevskou ulici, zdálo se jí, že všechno jí vyčítá nečinnost a pan ské pohodlí. Všichni běželi, jen Ri stála, přepadal ji pocit, že se tito lidé nezaslouženě dřou na ni a že ona nemá ceny ani za mák, když nedovede ani porozumět Robertovi.Ricítila, jak se jí Robert stále vzdaluje, bála se, že jednou nastane okamžik, kdy si budou cizí, a co bude potom dělat Ri? Vrátí se do Evropy? Jistě by tam neumřela hlady, mohla by tam žít, jenže jaký by to mělo všechno smysl, kdyby v Evropě nebyl Robert? Ri se tedy vrhne do nového zápasu, musí vniknout a zařadit se do světa Robertova, nic jiného jí nezbývá. Život se zase láme, ale tentokrát to Ri nepřipustí, tentokrát se pokusí zvítězit. Robert přicházel večer domů a vypravoval o továrně. Ri ho poslouchala ráda. Měl plno starostí, každou chvíli hrozil nedostatek surovin, bylo nebezpečí, že továrna zastaví provoz, a lidový komisariát těžkého průmyslu naléhal na splnění plánu, měsíční výkazy stále klesaly, ale nebyla to vina továrny, vinen byl nepořádek, špatné zásobování, doprava. Někdy přicházel Robert rozčilen, nadával na celý svět, nechutnal mu oběd, bručel na Ri a pak počal vypravovat dlouhou historii o čtyřiceti vagonech. Továrna měla zamluveno čtyřicet vagonů, jakási jiná organizace nebo trust sebrala však továrně vagony před nosem,

100 a nyní v nich vozí třeba mrkev nebo brambory pro svůj ors , ano, Ri neví, co je to ors – to je vlastní potra vinová základna továrny, velké továrny mají nákupny a prodejny potravin pro své dělnictvo. A lidé z ors ů jsou největšími šejdíři na světě, myslí jen na to, jak by někde sehnali nebo podvodně vymámili potraviny, kra dou všelijakými zlodějskými triky továrnám vagony na stanicích a dopravují vlastní zboží do Moskvy. Robert vysvětlil Ri hlavní trik, kterého používají tito agen ti – je to „blat“, slovo přejaté ze zločinecké hantýrky, má mnoho významů a všechny jsou ohavné – v tomto případě znamená podplácení. A tedy pro nějaké bram bory nebo mrkev nemůže továrna dopravit suroviny, stroje zůstanou stát, dělníkům musí být uhrazena tře tina jejich mzdy za nucenou nečinnost, výrobní plán není splněn, lidový komisariát těžkého průmyslu volá k odpovědnosti ředitele, továrna má malý zisk a musí zkracovat sociální a kulturní fondy, nemůže stavět domy pro dělníky a najímat nové síly. A dělníci chtějí utéci do kabelové továrny do Kyjeva nebo Leningradu, v továrně to vře, jsou pořádány schůze, dělníci musí býti přemlouváni, zákazníci naléhají na dodávky a vyhrožují státním návladním, banka chce zastavit výplatu peněz pro nesplnění plánu. To se rozumí, bylo podáno trestní oznámení na agenty ors u a na stanici Lugovaja se vyšetřuje, ale továrna již nedostane ukradených vagonů, v lidovém komisariátu dopravy se prostě odvolají na svůj plán. Továrna by mohla ovšem ukradnout vagony jinému podniku, jenže to je věc příliš nebezpečná, tu si mohou dovolit pouze agenti ors u, na nichž si není možno nic vzít – když je náhodou chytnou, odsedí si trest a jdou pracovat do jiného ors u –, ale Robert se přece nemůže dát zavřít. Zbývají tedy žádosti k nadřízeným úřadům, dlouhá úřední jednání o povolení dodatečného kontingentu Ukázka elektronické knihy

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.