98
| ARMÁDY NACISTICKÉHO NĚMECKA V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH LET 1941–1945
Na začátku listopadu 1943 opět dorazila ruská zima a zastihla vojáky v německých předních liniích v pochmurné náladě, hraničící se zoufalstvím. Letní a podzimní bitvy je připravily o mnoho energie a nyní je čekala další tuhá zima. U mnohých vojáků se již v podvědomí usadilo přesvědčení, že je válka ztracena, avšak její konec se stále nacházel v nedohlednu. Od druhé poloviny roku 1943 se zásobování německých armád materiálem, výzbrojí i výstrojí stále zhoršovalo, zatímco Sověti byli schopni produkovat obrovské množství všeho potřebného. Na rozdíl od let 1941 a 1942 již Němci neměli strategickou iniciativu ve svých rukou. Pomalu byli zatlačováni zpět bezútěšným a nepřátelským územím, stále čelili přesile a potýkali se s nedostatkem paliva, munice i dalších zásob. K tomu se přidávali ukrajinští nacionalističtí partyzáni, polští odbojáři a komunističtí partyzáni, kteří útočili na německé základny, kasárna, policejní stanice, železniční uzly a sklady zásob. Přepadávali konvoje a vlaky, odstřelovači likvidovali jednotlivé německé vojáky. Z těchto důvodů (a kvůli neustálému Hitlerovu tlaku nevydat ani píď země bez boje) se život německého vojáka na východní frontě stával stále ponuřejším.
▲ Vojáci se během zimních operací přesunují systémem zákopů, oblečení v oboustranných zimních uniformách obrácených bílou stranou navrch. Pod přilbami s bílým maskovacím nátěrem mají černé rukávové šály, upravené jako kukly. Šály byly navrženy tak, aby umožnily udržet maximum tělesného tepla a v arktických mrazech izolovaly hlavu od přímého kontaktu s ocelovou přilbou. Vojáci si často stěžovali, že jejich přilby jsou v zimě jako „mrazicí boxy“. ▶ Počátek zimy roku 1943. Kulometčík s MG34 na rameni se směje tomu, jak při pěším přesunu zapadl až po pás do hlubokého sněhu. Má na sobě oboustrannou zimní uniformu obrácenou bílou stranou navrch.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512080