98
Judy Leigh
Molly doufala, že si vyzkouší všechno, po návratu do Anglie chtěla být v lepší kondici. Vyhodila kornout od churros do plechového koše s označením basura. Na zemi vedle něj si všimla vyhozeného kusu látky, byl celý zmuchlaný, ale měl krásně zářivé odstíny červené a žluté. Uvědomila si, že tady začíná pěšinka lemovaná dřevěnými sloupky. Molly se zastavila a naslouchala. Slyšela zvuk vln, které jako by si něco mumlaly. Byla téměř na pláži. Překročila nízkou palisádu a už se řítila po cestičce k moři. Vnímala, jak se jí nohy boří do písku. Měsíc nad její hlavou byl obrovský, zářil na pozadí spirálek oblaků na černé obloze a Molly cítila, jak ji to táhne k vodě. Zvrásněná hladina byla v neustálém pohybu a vlnky ozařoval proužek stříbřitého měsíčního světla. Na pláži byla tma a docela zima, takže si Molly přes sebe přehodila džínovou bundičku. Cítila měkký písek pod nohama a rozhlížela se. Snažila se rozeznat, co má kolem sebe. Pláž byla opuštěná. Po její levici se tyčily stíny útesů, jejichž silueta připomínala hory, a po pravici měla pomrkávající světla Calleblanque. A když se podívala před sebe, zírala na tmavou pláž přecházející do moře. Najednou dostala nápad. Zajde si zaplavat! Chvíli stála na jednom místě a rychle se zula. Napínala uši a rozhlížela se. Usoudila, že je na pláži rozhodně sama. Před očima jí vytanul obraz ze střechy, který se jim naskytl dnes odpoledne. Jak jejich soused nenuceně vylezl z vířivky, zdánlivě nahý, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. Nemohla se dočkat, až ucítí na kůži dotek mořské vody. Ten pocit svobody byl velmi lákavý, a tak si dvěma rychlými pohyby stáhla tričko, džíny i prádlo, zmuchlané je hodila na písek, objala se kolem hrudi a poklusem vyrazila k šeptajícím vlnám. Nejdřív pocítila kolem kotníků ledový chlad, až hlasitě vykřikla překvapením a radostí. Běžela dál, dokud jí chladná voda neomývala kolena, pak stehna,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511656