kopali a Tom někdy cestoval po celé posteli, takže se kolikrát ráno vzbudil a měl nohy tam, kde měl večer hlavu, ale i tak to mělo svoje výhody. Třeba když se Majda v noci už zase vzbudila, protože se jí zdálo něco hnusnýho, nebo večer nemohla usnout, třeba před písemkou. Vždycky bylo tak uklidňující slyšet bráchovo oddychování. To, že vedle ní někdo je, že není sama, bylo super. Jo, Gábina, ta se má, Meggie jí prý kolikrát spí v posteli, to musí být něco, cítit kočičí teploučko, kdykoli se probudí, a pak to pře dení… A ráno za ní hned běží s míčkem a chce si hrát, sibiřky totiž milujou společnost. „Tak všechno nejlepší! Krásné narozeninové ráno, koťátka!“ Ve dveřích stála máma, hned za ní táta a usmívali se. „Jé, díky!“ usmála se Majda taky, vyklonila se z palandy a objala mámu, co to jen šlo. A to už na dolní palandě zahlédla bráchovu rozvrkočenou hlavu, vykoukla zpod peřiny, a brácha taky dostal jednu pusu a hned i druhou, pak se otočil nahoru a zakřenil se na Majdu. „Tak si taky popřejte navzájem…“ vybídl je táta a máma jako obvykle dodala „… a teď se vzájemně 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511572
osolte“, o čemž Majda a Tom až nedávno zjistili, že je z Cimrmana. „Tak ségra, všechno nej!“ zahlásil Tomášek a Majda udělala obličej a obrátila oči v sloup, jako že je to trapný, ale pak řekla „no tak taky přeju, no“. A se skočila z palandy a přitulila se k mámě, ještě celá rozehřátá z postele. Ale to už táta oznamoval „v kuchyni máte první dárek“ a to znamenalo „koukejte se oblíkat a šup šup na snídani“. „Jé, poukázky do kina, super!“ hlásil Tom, jen co nakoukl do první obálky, která ležela u jeho misky s křupinkami a mlékem. „Děkuju!“ Majda honem hmátla po té druhé, tentokrát bude rychlejší ona. „Tyjo, prachy!“ zhodnotila uznale, „díky moc!“ Celá pětistovka, slušný! „To máte na popcorn a pití, a je to pro všechny,“ zdůraznila máma. „Teda pro všechny holky, brácha má svou,“ dodala zbytečně, protože Tom už trium fálně mával vlastní bankovkou. Zatímco se táta holil a pak si připravoval věci do práce, máma si vzala svůj hrnek s čajem a sedla si k dětem, ještě v pyžamu, neučesaná, nenalíčená, 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511572
ale šťastná. „No panečku, už je vám jedenáct. Mám dvě jedničky, ale to jste pro mě odjakživa, takže se vlastně zas tak moc nezměnilo,“ zasmála se, pohla dila Tomáška po vlasech a k Majdě, která od ní byla dál, natáhla ruku. Majda ji hned chytla a jemně se vřela. Už měly skoro stejně dlouhé prsty.
100
Ukázka elektronické knihy