To bylo české volání. Fix bylo radiofonické vysílání, signál pro goniometrické zaměření polohy letounu. Jarda Himr a anglický poručík nebyli tedy jediní z nás, kteří se nevraceli. Podle hlasu jsem poznal, že to byl kamarád kapitán Vladislav Chocholín z perutě 310. Ještě ráno jsme si vzájemně porovnávali boty. Měl úplně nové a říkal mi: „Jsou ještě z Francie, kdyby alespoň kdyžaspoň něco,mě taknepoznají.“ mě nepoznají.“ něco, A nyní? Možná že v nich opravdu uhání k jižní hranici. Všichni tři kamarádi se ten den, 24. září 1943, nevrátili. V tom střetnutí bylo pět letadel z devíti „destroyed“ – zničeno a ostatní čtyři letouny těžce „damaged“ – poškozeny. Téhož dne odpoledne jsme letěli znova za Kanál, na druhou stranu. Nechtělo se mi věřit, že Jarda už není mezi námi. Při přeletu nad cílem byl opět ostrý „flak“, ale tentokrát po nepřátelských stíhačkách nebylo ani vidu, ani slechu. Připadl mi smutný úkol uzavřít zápisník letů velitele jedné z československých perutí, Jaroslava Himra.84 Dlouho jsem se tehdy díval na první stránku „Royal Air Force Pilot’s Flying Log Book“. Na stránkách zápisníku jsem viděl ve zkratce život tohoto moravského chlapce z Věrovan, který dosáhl anglické hodnosti S/Ldr.85 Z domova si přivezl nalétaných pouhých sto padesát hodin a nezlomnou vůli překonat překážky všeho druhu. Několikrát si „skočil“, když zalétával ve Francii. Brzo se přihnala katastrofa a záhy jsme se přesunuli do Velké Británie. V první polovičce července 1940 absolvoval přecvičení na anglických letounech, prošel operačním výcvikem a v září byl již zařazen u jedné anglické perutě. Vím, že 28. října 1940 provedl svůj první operační let. Pak už šlo jedno za druhým. Hlídkování, zachraňování, ochrana konvojů a dne 10. února 1941 jeho první „sweep“ – nálet na Dunkerque. V polovině června 1941 byl jmenován velitelem letky v britské peruti. Ze zápisů bylo zřejmé, že pokroky dělal velmi rychle, dík své znalosti angličtiny ještě z domova, dík své houževnatosti, odvaze a smyslu pro povinnost. 84
O svém kamarádovi jsem napsal již v Anglii do týdeníku Čechoslovák vzpomínku Tak mnozí dluží tak mnoho hrstce jednotlivců, podle Churchillova výroku. Po válce vyšel můj článek na památku Jardy Himra, tentokrát pod názvem Vzpomínka na kamaráda z Hané, v časopise Letu zdar. Opět byl přetištěn ve sborníku Tanky očima stíhačů (Praha, MNO 1945). 85 Squadron leader – major.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511546