„Dneska vás čeká schůze rady. V jednu hodinu. Potom máte telekonferenci s viceprezidentem izraelské společnosti HAVAR.“ „Uděláte mi kávu, prosím.“ „Jistě, pane Timosene.“ Anna pokorně přikývne hlavou a mizí v nenápadné kuchyňce na konci chodby. „Svene,“ zdraví ho Arne Jakkolsen, který má kancelář hned naproti. „Pane Jakkolsene,“ pozdraví a odchází do své kanceláře. Jako by něco chtěl. Nemám chuť se s ním vůbec bavit. Není to člověk, se kterým bych se někdy mohl přátelit, pomyslí si Sven. Posadí se za svůj stůl a očekává příchod své asistentky Anny, která je světlem této společnosti. Hodná, pokorná, neumí říct ne, ale nikdy neslyšel, že by své kolegy pomlouvala. Dělá svojí práci, a mnohdy zůstává do večera. Proto jí platí bonusy, o kterých společnost neví. Kdyby se to dozvěděli, hned by si mysleli, že s ním musela spát, protože nikomu by nedal takový bonus. A to spolu nic neměli. Ω Stadion Boldklubu Vejle, 11:02 K vchodu do areálu fotbalového klubu míří žena s kočárkem. Muž v černozelené bundě jí otevírá branku. „Neseš mi oběd?“ „Ovšem.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511268