NADINE GONZALEZOVÁ
dodala rychle Valerie. „Do tvého sexuálního života mi vůbec nic není. Jen se, prosím, ujisti, že jakákoli smlouva, kterou podepíšeš, je neprůstřelná. Poslední žena, s níž pracoval, byla prakticky z celého filmu vystřižená. A to byli zasnoubení.“ „Nebyli zasnoubení.“ Z nějakého důvodu chtěla Nina objasnit především tento bod. „Počkat,“ řekla Valerie a podívala se Nině kamsi přes rameno. „Není to on?“ Rychlý pohled směrem, kam směřoval Valeriin zrak, Nině potvrdil, že je to skutečně Julian a že přichází k jejich stolu. Jako obvykle ji pohled na něj nadchnul. Vypadal tak svěže ve svém obvyklém tričku a džínsech. Podívala se na cestovní brašnu, která mu visela přes rameno, a vybavila si, že dnes letí do Atlanty, aby si promluvil s Bettinou. Nina si usrkla kávy, aby zahnala hrozící bolest hlavy. „Jedu na letiště,“ oznámil jí. „Chtěl jsem se rozloučit.“ „A já bych vás chtěla pozdravit,“ vpadla mu do řeči Valerie a představila se. „Jsem Valerie Pierre, Ninina sestřenice.“ „Rád vás poznávám. Nevěděl jsem, že má Nina v Miami rodinu.“ Zeptal se jí, kde žije a co dělá. A za chvíli spolu mluvili jako staří přátelé. Valerie byla uchvácená, její jasné oči, široký úsměv a trochu příliš hlasitý smích ji prozrazovaly. Nina byla zmatená. Jak rychle roztály ledy! Vzhledem k Valeriinu nízkému názoru na Juliana to bylo… fascinující. Když nadešel čas rozloučení, Nina zachytila v Ju lianových očích váhavost. Nesnažil se ji obejmout ani políbit, bezpochyby byl zastrašený její řečí těla. Byla doslova ztuhlá. Zamával jí a ona mu zamávala taky. Jakmile byl z dohledu, Nina se musela držet, aby se za ním nerozběhla. Udělala chybu, že se takhle před svou sestřenicí kryla. Julian nebyl o moc starší než ona, ale určitě byl zralejší, než aby hrál takové dětinské hry. Až na to, že ona měla upřímný strach. I když všechny ty fotky mluvily o opaku, 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510925