NADINE GONZALEZOVÁ
dodala rychle Valerie. „Do tvého sexuálního života mi vůbec nic není. Jen se, prosím, ujisti, že jakákoli smlouva, kterou podepíšeš, je neprůstřelná. Poslední žena, s níž pracoval, byla prakticky z celého filmu vystřižená. A to byli zasnoubení.“ „Nebyli zasnoubení.“ Z nějakého důvodu chtěla Nina objasnit především tento bod. „Počkat,“ řekla Valerie a podívala se Nině kamsi přes rameno. „Není to on?“ Rychlý pohled směrem, kam směřoval Valeriin zrak, Nině potvrdil, že je to skutečně Julian a že přichází k jejich stolu. Jako obvykle ji pohled na něj nadchnul. Vypadal tak svěže ve svém obvyklém tričku a džínsech. Podívala se na cestovní brašnu, která mu visela přes rameno, a vybavila si, že dnes letí do Atlanty, aby si promluvil s Bettinou. Nina si usrkla kávy, aby zahnala hrozící bolest hlavy. „Jedu na letiště,“ oznámil jí. „Chtěl jsem se rozloučit.“ „A já bych vás chtěla pozdravit,“ vpadla mu do řeči Valerie a představila se. „Jsem Valerie Pierre, Ninina sestřenice.“ „Rád vás poznávám. Nevěděl jsem, že má Nina v Miami rodinu.“ Zeptal se jí, kde žije a co dělá. A za chvíli spolu mluvili jako staří přátelé. Valerie byla uchvácená, její jasné oči, široký úsměv a trochu příliš hlasitý smích ji prozrazovaly. Nina byla zmatená. Jak rychle roztály ledy! Vzhledem k Valeriinu nízkému názoru na Juliana to bylo… fascinující. Když nadešel čas rozloučení, Nina zachytila v Ju lianových očích váhavost. Nesnažil se ji obejmout ani políbit, bezpochyby byl zastrašený její řečí těla. Byla doslova ztuhlá. Zamával jí a ona mu zamávala taky. Jakmile byl z dohledu, Nina se musela držet, aby se za ním nerozběhla. Udělala chybu, že se takhle před svou sestřenicí kryla. Julian nebyl o moc starší než ona, ale určitě byl zralejší, než aby hrál takové dětinské hry. Až na to, že ona měla upřímný strach. I když všechny ty fotky mluvily o opaku, 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510925
POKOJ PRO DVA
ona si užívala jejich relativního soukromí. Nebyla připravená odpovídat na dotazy ohledně jejich vztahu. Valerie se opět opřela a zadívala se na ni. „Takže… tohle byl Julian.“ Nina pomalu přikývla. „Ano. Julian.“ „Je mi moc sympatický. Zdá se fajn.“ Nině se tolik ulevilo, že jí vyrazil na čele studený pot. Vyděsilo ji, jak moc si přála, aby Valerie Juliana schválila. Aby dokázala odlišit toho mizeru z filmů od muže, se kterým spí. A zároveň Ninu rozesmutnilo, že vůbec takové vnější ocenění potřebuje. „Ty řeči jsou pravda,“ vyhrkla Nina. „Všechno, co jsi o nás četla, je pravda. Jsme…“ Snažila se najít nějaký elegantní termín, ale nepodařilo se jí to. „Jsme spolu.“ „To doufám!“ řekla Valerie. „Představ si, že bych přijela celou tu cestu, a tady by nebylo co zjistit! Víš, kolik stojí parkování na Ocean Drive?“ Ninu napadlo, proč bylo vůbec nějaké zjišťování zapotřebí. „Je to, co dělám, takové bláznovství?“ Valerie se na ni zadívala svýma jantarovýma očima. „Upřímně? Ano. Ale to, že je to bláznovství, ještě neznamená, že bys to neměla dělat. Život je krátký. Ale budeš potřebovat zadní vrátka. Máš nějakou únikovou cestu?“ Nina hleděla na svůj prázdný hrnek od kávy. Dříve či později se její a Julianovy cesty rozejdou a oni se oba vrátí ke svým životům. To nebyla úniková cesta, to byla realita.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510925
TŘINÁCTÁ KAPITOLA Julian stál a díval se, jak se Bettina válí v posteli s mnohem mladším mužem, tedy přinejmenším byl mladší než on. Ten chlápek byl bez košile, neměl vlasy a byl hubený. Bettina měla bílý ručník kolem hrudníku. Bylo jasné, že za pár chvil spadne. Hrála roli Jennifer Duncanové, státní žalobkyně, která spí s klíčovým svědkem v důležitém případu. To byl Pierce Alexander, známý herec mířící pro cenu Emmy. Bettina a Pierce se líbali, dokud režisér nezvolal: „Střih!“ Bettina se odtáhla a šlehla pohledem jeho směrem. Tvář měla frustrovanou. Pak zvedla ukazováček. Vteřinku. Julian pokrčil rameny. Klidně si dej na čas. Chyběl mu život v pevném vztahu. Miloval ty zkratky, které páry mezi sebou měly. Bettina a Pierce se pár minut bavili s režisérem, pak se Bettina obula a vykročila k němu. Rusé vlasy měla vlhké a sčesané z obličeje. Make-up měla umně rozmazaný a pih měla jednou tolik než ve skutečnosti. Tohle byla třetí sezóna seriálu o Jennifer Duncanové, jíž se dařilo žít ve velkém stylu za vládní peníze. „Díky, že jsi přijel,“ řekla. „Oběd ale nestihnu. Nemáme tady Pierceho na dlouho, takže musíme celý den pracovat.“ Julian naklonil hlavu. Hezky řečeno. K čertu s Piercem. Když ji s tím chlapem viděl, pocítil žárlivost. Nebyla to čerstvá emoce, jen něco, co zbylo z minulosti, a on to dobře věděl. „Co později? Přijď do hotelu. Dáme si drink u baru.“ Ukázka elektronické knihy