ANNIE WESTOVÁ
násilníků si neuvědomovala, že to bude trvat hezky dlouho, než je pustí zpět do Dhálkúru. Bylo by mnohem lepší, kdyby se trůnu ujal Sálím, a ne Fúad. Rajíf by udělal všechno pro to, aby tomu tak bylo. Bylo sice nepsaným zákonem, že se šejkové Náhrátu nemíchali do zahraniční politiky, ale něco jiného bylo, když vůdce sousedního státu ohrožoval zdejší mír. Kdyby se Fúad stal šejkem, bylo by to jako žít vedle vzteklého vlka. Rajíf už Sálíma kontaktoval s novinkami o smrtelné nemoci starého šejka a o Fúadově zacházení s Tarou. Sálím byl podle jeho očekávání těmi zprávami šokován. Fúad mu úplně zatajil, že jejich otec tak rychle chřadne. Zřejmě doufal, že Sálíma udrží mimo zemi, dokud nebude on sám bez nějakých protestů korunován novým šejkem. Ale tento plán už Fúadovi nevyjde. Sálím plánoval brzký a neohlášený příjezd do Dhálkúru. Rajíf zvedl ručník, aby si otřel vlhké vlasy, a zamířil do ložnice. Zítra ještě naposledy navštíví město a pak se vrátí do paláce. Než skončí rozbroje podél hranic, chtěl mít Taru v co největším bezpečí a – „Rajífe.“ Vzhlédl a zarazil se, srdce mu uvnitř hrudníku bušilo jako splašené. „Taro?“ Polkl. Na vteřinu si myslel, že je to zjevení vyvolané jeho nezvladatelnými představami. Stála ve stínu na prahu dveří a na sobě měla místo svého běžného evropského oblečení tmavé hedvábné šaty až na zem. Dlouhé a husté vlasy jí ve velkých vlnách padaly až na ramena. Cítil, jak mu ve spáncích buší tep. I když byla zahalená až po krk, jeho zatvrzelý mozek při pohledu na ni myslel jen a jen na sex. „Co potřebujete?“ Hlas se mu zadrhl a v krku mu úplně vyschlo. Stáhl si ručník z vlasů a držel ho u boku v sevřené pěsti. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510883