98
Vinoře,“ píše o tvrzi Jenštejn badatel Miloš Štraub v pozoruhodné publikaci Tajemství podzemních chodeb. „Méně věrohodné jsou však zkazky, že by chodba odtud ústila také do objektu zámku v Brandýse nad Labem. Třebaže již dávno není možné chodbami projít, provedené výzkumy více svědčí o jejich někdejší existenci než o pouhých pověstech.“ Autor citátu osobně zkoumal podzemí na mnoha lokalitách (včetně legendárních podzemních lomů na Proseku), proto nejde jeho výrok brát na lehkou váhu. Skoro to tedy vypadá, že jsme se konečně ocitli na stopě skutečné podzemní únikové komunikace spojující středověký hrad nebo tvrz se vzdálenějšími místy. Ale než to prověříme, bude dobré se s danou lokalitou seznámit podrobněji. Z hradu Jenštejn na východním okraji Prahy dnes zbývá už jen celkem zachovalá věž a pár poničených zdí. Je známý především tím, že odtud pocházel Jan z Jenštejna (pravděpodobně 1350–1400), třetí pražský arcibiskup a nejvyšší zemský kancléř za vlády Václava IV. Pak se ovšem oba pánové nějak pohádali a už ve středověku platilo, že spory šéfů nejvíc odnesou zaměstnanci. V tomto případě to skončilo utopením Jenštejnova podřízeného Johánka z Pomuku, jehož sochy od té doby zdobí nejeden starý most. Ale i jinak byl Jenštejn mimořádně vzdělaný a velmi zajímavý muž významně ovlivňující dění v Českém království za časů schylujících se ke katastrofě husitských bouří. Arcibiskup se také postaral o poslední stavební úpravy Jenštejna. Roku 1390 mu ale král hrad zabavil a ten pak rychle měnil majitele a chátral. Už v 16. století byl opuštěný. Jenštejn býval vodní hrad, či spíš tvrz, kterou z jedné strany dodnes chrání rybník s nápaditým jménem Pod hradem na bezejmenném přítoku Vinořského potoka, zatímco z druhé strany kolem něj ve skále prokopali vodní kanál jako hradní příkop. Byla to ochrana spíš symbolická a definitivně ztratila smysl s příchodem děl, protože z druhé strany nepříliš širokého kanálu se tyčila skála vyšší než ta,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510864