98
Vinoře,“ píše o tvrzi Jenštejn badatel Miloš Štraub v pozoruhodné publikaci Tajemství podzemních chodeb. „Méně věrohodné jsou však zkazky, že by chodba odtud ústila také do objektu zámku v Brandýse nad Labem. Třebaže již dávno není možné chodbami projít, provedené výzkumy více svědčí o jejich někdejší existenci než o pouhých pověstech.“ Autor citátu osobně zkoumal podzemí na mnoha lokalitách (včetně legendárních podzemních lomů na Proseku), proto nejde jeho výrok brát na lehkou váhu. Skoro to tedy vypadá, že jsme se konečně ocitli na stopě skutečné podzemní únikové komunikace spojující středověký hrad nebo tvrz se vzdálenějšími místy. Ale než to prověříme, bude dobré se s danou lokalitou seznámit podrobněji. Z hradu Jenštejn na východním okraji Prahy dnes zbývá už jen celkem zachovalá věž a pár poničených zdí. Je známý především tím, že odtud pocházel Jan z Jenštejna (pravděpodobně 1350–1400), třetí pražský arcibiskup a nejvyšší zemský kancléř za vlády Václava IV. Pak se ovšem oba pánové nějak pohádali a už ve středověku platilo, že spory šéfů nejvíc odnesou zaměstnanci. V tomto případě to skončilo utopením Jenštejnova podřízeného Johánka z Pomuku, jehož sochy od té doby zdobí nejeden starý most. Ale i jinak byl Jenštejn mimořádně vzdělaný a velmi zajímavý muž významně ovlivňující dění v Českém království za časů schylujících se ke katastrofě husitských bouří. Arcibiskup se také postaral o poslední stavební úpravy Jenštejna. Roku 1390 mu ale král hrad zabavil a ten pak rychle měnil majitele a chátral. Už v 16. století byl opuštěný. Jenštejn býval vodní hrad, či spíš tvrz, kterou z jedné strany dodnes chrání rybník s nápaditým jménem Pod hradem na bezejmenném přítoku Vinořského potoka, zatímco z druhé strany kolem něj ve skále prokopali vodní kanál jako hradní příkop. Byla to ochrana spíš symbolická a definitivně ztratila smysl s příchodem děl, protože z druhé strany nepříliš širokého kanálu se tyčila skála vyšší než ta,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510864
99
na níž hrad stál. Ta skála je z hlediska našeho zájmu o podzemí důležitá, protože je to pískovec, takže materiál, o němž už víme, že patří mezi nejpříhodnější horniny k hloubení děr všeho druhu. Stačí se projít údolím Vinořského potoka s chaloupkami přilepenými k jeho nevysokým, ale prakticky kolmým stěnám, aby bylo zřejmé, že to tak opravdu je. Takové sklepy určitě nemáte. Ale nejen to. Když je vypuštěný zdejší rybník, objeví se ústí chodby vedoucí do skály, která však po pár metrech nekončí závalem, ale neporušenou čelbou. Takže skoro jistě to není úniková chodba z hradu (ostatně směřuje přesně na opačnou stranu), ale opět něco, co mělo nějaký hospodářský účel. Ovšem některé jiné z těch sklepů tady jsou nejspíš hodně staré – takže co hrad? Že z podzemí hradu Jenštejn vedou hodně dlouhé chodby, neuvádí jen kniha Miloše Štrauba. V kronice obce Jenštejn kronikář Václav Koranda zmiňuje bádání týmu jedné komerční televize z roku 2000, jehož členové se z nějakého důvodu domnívali, že odtud míří podzemní komunikace pod tvrze, které stávaly v sousedních obcích, například ve Vinoři. O tamním podzemí mluví i několik dalších zdrojů, ale opět jen na faktografické úrovni typu „jedna paní povídala“. Měl se tu například propadnout traktor, v podzemí mizet voda z kanalizace a podobně. Nicméně obec Vinoř je také velmi stará a zdejší zámek (dnes užívaný Ministerstvem vnitra ČR) vznikl z bývalé tvrze stojící na pískovci, takže jistě tu nechybí ani mnoho sklepů v podzemí. Ale spojení s Jenštejnem? Zatím ho nikdo nenašel, a tak je otázka, jestli vůbec existuje. To ale neznamená, že z hlediska možných objevů není Vinoř zajímavé místo, právě naopak. Když už tady jsme, můžeme se věnovat i jiné záhadě zdejšího podzemí. Na jihovýchodním okraji obce se nachází lokalita s výmluvným jménem Hradiště, na níž zbytky valů dodnes prozrazují dávné opevněné místo. Má se za to, že jde o jeden z opěrných bodů
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510864
100
moci přemyslovských knížat, vybudovaný v 11. až 12. století, jiné prameny (včetně informačních tabulí přímo na lokalitě) mluví o 8. až 10. století. Některé zdroje dokonce tvrdí, že tu kdysi stávala skutečná tvrz. Místní lidé věří, že pod Hradištěm je podzemní bludiště, do něhož vede ze severozápadní strany vstup, kterému říkají Pohanská chodba. Pohled na mapu prozradí, že návrší s bývalým hradištěm ze tří stran ohraničuje rokle, v níž jsou opravdu vyznačené jakési jeskyně. Bylo mi tedy jasné, co bude následovat: průzkum na místě.
Záhadná štola
Ú
dolí Vinořského potoka bylo v těchto místech kdysi zámeckým parkem Černínů, pak ale zpustlo a dnes
Zkoumání těsné podzemní chodby
Ukázka elektronické knihy