Sociální práce na příkladech z praxe
sami, dokud pro ně není situace neúnosná. Pomoc často vyhledají až ve chvíli, kdy vnímají, že jim jídlo ovlivňuje vše v životě, necítí se zdravotně dobře, nezvládnou chodit normálně do školy, zaměstnání nebo například ven s přáteli a cítí bezmoc, jak bude jejich život pokračovat dál. Někdy se dostávají do odborné péče až v okamžiku bezprostředního ohrožení nejen zdraví, ale i života. Praxe také ukazuje, že mnoho dětí ve školním věku má zkreslenou představu o zdravé váze a nedostatečné povědomí o přirozených, často rychlých změnách tělesných proporcí, které provází proces dospívání. Zvláště dívky se nejednou jen obtížně vyrovnávají s těmito biologickými změnami a vnímají je jako nežádoucí. Současně čelí vlivu a tlaku reklamy, módních trendů, vrstevníků i dalších osob, také sociální sítě hrají značnou roli, a jsou tak velmi zranitelné s ohledem na experimentování s jídlem a dietami i rozvoj poruch příjmu potravy. Zásadní roli má prevence a dostatečné povědomí o možných varovných známkách rozvíjející či již rozvinuté poruchy příjmu potravy, na kterou může kromě změn hmotnosti či stravovacích návyků ukazovat mnoho jiných, nejednou nenápadných nebo neurčitých, projevů. V prevenci, případně dalších intervencích, má nezastupitelnou roli nejen rodina, ale i sociální a zdravotně sociální pracovníci, zvláště ti, kteří se v praxi věnují starším dětem a dospívajícím (Anabell, 2020; Papežová, 2018; Krch, Švédová, 2013; Krch, 2005). „Případná intervence by měla respektovat (nikoli ale nepřiměřeně zdůrazňovat) rodinný a sociální kontext, ze kterého problém vyrůstá, ale především ve kterém je nezbytné tento problém řešit.“ Krch, in Krch, Švédová, 2013; 32 Poznámky:
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510832