98
Znečištění v čistém vzduchu
1996 a 2016 překročen. Nejvyšší roční průměrné koncentrace jednotlivých PAU byly naměřeny v roce 2006, kdy koncentrace benzo[a]pyrenu byly 0,9 ng·m-3. Podobný vývoj koncentrací jednotlivých PAU jako na NAOK byl v období mezi roky 2006–2016 zaznamenán také na ostatních středoevropských lokalitách (ČHMÚ 2019a; EEA 2018). Jako hlavní zdroj PAU bylo na této pozaďové stanici identifikováno spalování uhlí a dřeva, a to zejména ve starých lokálních topeništích. Zdroje jednotlivých PAU se v dlouhodobém horizontu dvaceti let téměř nezměnily (Dvorská et al. 2012). To je patrně způsobeno téměř neměnným a stále vysokým podílem kotlů na tuhá paliva, využívaných v okolí hodnocené lokality. Tento podíl je přibližně 30 %, tj. více než dvojnásobek národního průměru (Modlík 2013). Většina z těchto topenišť jsou pak kotle starší konstrukce (tzv. prohořívací či odhořívací kotle), při jejichž provozu vzniká větší množství emisí PAU než při provozu kotlů nových (Horák et al. 2017). Z detailních analýz potenciální polohy zdrojů jednotlivých PAU pak bylo stanoveno, že hodnocená lokalita je ovlivněna jak místními zdroji PAU, tak regionálním, popřípadě dálkovým transportem těchto látek atmosférou. Dálkový transport pak probíhal zejména z nejvíce znečištěných oblastí střední Evropy, např. z Ostravska nebo polské části Slezska (Lhotka et al. 2019). Podobné závěry jako pro PAU byly na NAOK stanoveny také pro aerosolové částice (Pokorná et al. 2018; Schwarz et al. 2016; Holubová Šmejkalová 2018). V dlouhodobém vývoji koncentrací jednotlivých PAU byl mezi roky 2006–16 zaznamenán velmi pozvolný sestupný trend, a to jak v koncentracích průměrných, tak v koncentracích maximálních. Pokud však hodnotíme vývoj koncentrací mezi roky 1996 až 2016, podobný sestupný trend nenalézáme. Nejvyšších koncentrací PAU je každoročně dosahováno v chladné polovině roku, kdy jsou průměrné měsíční hodnoty 5krát až 6krát vyšší než koncentrace zjištěné v teplé polovině roku. Tento trend byl zaznamenán na řadě hodnocených lokalit, a to v České republice (Křůmal et al. 2013), Evropě (Rogula-Kopiec et al. 2015) i v dalších státech severní polokoule (Wang et al. 2019) a je způsoben jednak vyšší produkcí těchto látek (zejména z lokálních topenišť), jednak zhoršenými rozptylovými podmínkami panujícími častěji právě v chladné části roku (Tham et al. 2008). Koncentrace PAU zjištěné v chladných polovinách roku byly závislé zejména na intenzitě jednotlivých topných sezon (tj. na počtu dnů, kdy se topilo a na teplotě v těchto dnech), dále také na celkovém množství pevných paliv využívaných v malých zdrojích určených k vytápění domácností a na rozptylových podmínkách panujících v jednotlivých topných sezonách
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510513