Pavel Siostrzonek
v Norsku.30 S jistotou víme, že jeho poslední evropskou zastávkou bylo Švédsko. Ve Stockholmu mu bylo 17. března 1941 vydáno imigrační vízum a 27. dubna se Guttmann vylodil v New Yorku.31 Není nikterak překvapivé, že se na počátku svého newyorského života Guttmann pohyboval v prostředí těch, kteří s ním sdíleli osud středoevropského levicového emigranta. Již krátce po příjezdu navázal přátelství se Stanislavem Budínem, bývalým šéfredaktorem Rudého práva, vyloučeným z KSČ na počátku roku 1936.32 Pravděpodobně už v roce 1941 Guttmann začal navštěvovat Karla Augusta Wittfogela, proslulého sociálního vědce a sinologa a v neposlední řadě bývalého člena KPD. Autor Wittfogelovy intelektuální biografie píše: Ještě před vstupem Spojených států do války – a až do pozdních čtyřicátých let – se Wittfogel často ve svém bytě setkával se skupinou socialistů a bývalých komunistů. Pravidelně docházeli Robert Rindl, pocházející z Německa, a Josef Guttmann, který pocházel z Československa; občas byla přítomna také Ruth Fischerová. […] Na jedné ze schůzek [… Guttmann] četl text „Je Sovětský svaz novou třídní společností?“.33 Právě na tuto schůzku do prostorného manhattanského bytu s velkou knihovnou a výhledem na řeku Hudson přivedl německý marxistický ekonom Günther Reimann svého přítele, marxistického psychologa Henryho (Heinze) Jacobyho, který ve svých pamětech napsal: Dorazil sem i Josef Guttmann, nazývaný Pepík, dříve spolu s Kalandrou předák levé opozice pražských komunistů. […] Jakmile začal mluvit, člověk obdivoval jeho jasnost a pronikavost. Rozvíjel interpretaci Sovětského svazu jako třídního státu. Řízení a kontrola se staly soukromým vlastnictvím v rukou vládnoucí třídy.34 30
G. L. Ulmen, The Science of Society: Toward an Understanding of the Life and Work of Karl August Wittfogel (Haag – Paříž – New York: Mouton Publishers, 1978), s. 267. 31
Viz seznam pasažérů-cizinců, kteří připluli na lodi Chiriqui z Cristóbalu (Panamské průplavové pásmo) přes San José (Kostarika) a Havanu do New Yorku: https://heritage.statueofliberty.org/ show-manifest-big-image/czoxOToiMDA0ODc5ODQ1XzAwMzM0LmpwZyI7/2, https://heritage. statueofliberty.org/show-manifest-big-image/czoxOToiMDA0ODc5ODQ1XzAwMzM1LmpwZyI7/2. Budín se ve svých pamětech zmiňuje o „dobrodružné plavbě rybářskou lodí“, která Guttmanna přivezla ze Švédska „někam do Střední Ameriky“. Budín, Jak to vlastně bylo, s. 348. 32
Ibid., s. 348–350.
33
Ulmen, The Science of Society, s. 267.
34
Henry Jacoby, Davongekommen. 10 Jahre Exil 1936–1946. Erlebnisse und Begegnungen (Frankfurt nad Mohanem: Sendler Verlag, 1983), s. 120.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509634