budeme spát. Myslela sis, že tě sem vezu kvůli tomu?“ Z hlasu mu vymizely poslední stopy humoru, který nahradil starostlivý tón. Odhrnul mi vlasy z očí. Odvrátila jsem obličej, protože jsem se nechtěla dívat na to, jak mě lituje. „Julie, já se o sex prosit nemusím. Přivezl jsem tě sem, protože nesnáším, když musím cestovat sám. Nenávidím samotu.“ Hovořil drsně a jeho slova byla ve svojí nedokonalosti upřímná, proto jsem se k němu otočila a podívala se mu do očí, v jejichž hlubinách jsem hledala a našla pravdu. „Toužím po tobě. To mi věř. Ale proto jsem tě sem nevzal. Přivezl jsem tě sem, protože s tebou rád trávím čas a rád bych tě poznal, aniž by ses musela bát, že to Broward nebo kdokoli z práce zjistí.“ Snažila jsem se promluvit, pohnout rty a vygenerovat aspoň nějakou inteligentní myšlenku, ale nic kloudného mě nenapadlo. Bylo toho na mě najednou moc – cítila jsem se trapně, cítila jsem úlevu a jakýmsi šíleným způsobem jsem byla i vzrušená. Natáhla jsem se k němu a on zavrtěl hlavou, držel se dál, bezvládně jsem ruce zase spustila. Postavil se a pomohl mi na nohy. Ráda bych mu něco řekla, oplatila jeho důvěru, ale moje mysl se neustále točila kolem toho, že se mě dotýkal. Popadl lem mojí košile a vytáhl ji přes ploché břicho a oblinu ňader nahoru a přes hlavu. Odhodil ji stranou a beze slova mi prsty sjel po bocích ke kraji sukně. Obkroužil jej dozadu, vklouzl pod látku a rozepl ji. Pracoval efektivně a s dostatečnou rozhodností na to, abych se uvolnila a otupěle mu pomáhala. Pustil sukni a ta tiše dopadla na podlahu. Vystoupila jsem z ní a nechala na místě i žabky. Stála jsem před ním v obyčejné bavlněné podprsence a kalhotkách, tváře pořád zmáčené slzami. Po tom, co mi řekl, mě chce svést? Sehnul se a zvedl mě do náruče. Byl tak silný, že se zdálo, že moji váhu vůbec nezaznamenal. Přenesl mě k posteli, odhrnul přikrývku a něžně mě zachumlal do jejího chladivého hedvábí. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509421