PRAVIDLO PÁTÉ Tolik k penězům. Co zdraví? Zaměřme se na otázku života a smrti – která léčba funguje a která ne. Jako „zlatý standard“ medicínských důkazů se často popisuje randomizovaná kontrolovaná studie (RKS). V rámci RKS někteří lidé dostanou testovaný lék a jiní, náhodně vybraní, buď placebo, nebo nejlepší známý lék. RKS je skutečně nejspravedlivější jednorázový test nového léčebného postupu, jenže pokud RKS podléhají publikačnímu zkreslení, neutvoříme si úplný obrázek o všech provedených testech a naše závěry budou nejspíš značně pokřivené.31 Třeba v roce 2008 se při rychlém přehledu studií různých antidepresiv zjistilo, že 48 z nich prokázalo pozitivní účinek a tři žádný takový pozitivní účinek neobjevily. To zní dost povzbudivě, dokud se ovšem člověk nezamyslí nad rizikem publikačního zkreslení. Autoři tohoto přehledu se tedy do tématu ponořili hlouběji a našli 23 nepublikovaných studií, z nichž 22 skončilo negativním závěrem, že daný lék pacientům nepomáhá. Navíc zjistili, že 11 studií, které se v článcích, jež je popisovaly, jevily jako pozitivní, ve skutečnosti v souhrnech překládaných Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv USA dospělo k negativním závěrům. V článcích se tedy podařilo vyzobat příznivá zjištění a nepříznivá uklidit stranou, takže nakonec dávaly pozitivně působící obrázek o léku, který ve skutečnosti neúčinkoval. Opravený výsledek tedy nezněl 48‒3, ale 38‒37 ve prospěch toho, že antidepresiva fungují. Možná že přece jen účinkují, minimálně někdy nebo u někoho, ale dá se oprávněně tvrdit, že publikované výsledky správně neodrážely všechny experimenty, které proběhly.32 A to už není jen tak. Když se kvůli klamu přeživších rozhodujeme, aniž bychom měli k dispozici všechny podstatné informace – o investičních fondech, které zkrachovaly, o začínajících podnikatelích, kteří se nikdy nedostali dál než do fáze kutění v garáži, o akademických studiích, které nebyly publikovány, a o klinických studiích, které neprokázaly účinek zkoumaného léku –, vyhazují se z okna miliardy dolarů a zbytečně umírají statisíce lidí. Tato kapitola doposud líčila jednu velkou katastrofu. Jediný světlý bod představuje zjištění, že tyto problémy už dnes nepoměrně lépe než ještě před pěti lety chápeme a bereme na vědomí. Pojďme se tedy teď na tento světlý bod na okamžik zaměřit a zjistit, jestli existuje naděje na zlepšení. Z hlediska vědců je jasné, jak by zlepšení mělo vypadat: nesmějí zatajovat tu část výzkumu, která odpovídá příběhům z Kickended. Musejí transparentně uvádět data, která shromáždili, ale nepublikovali, statistické testy, které provedli, ale pak odložili stranou, klinické studie, které neprokázaly účinek zkoumaných léků, i studie, které vedly k fádním výsledkům a neprošly recenzním řízením časopisů nebo skončily v šuplíku, zatímco se dotyčný badatel pustil do něčeho slibnějšího. Ti, kteří o výzkumu píší, nesou podobnou zodpovědnost: nejen oznamovat úžasné nové výsledky, ale zasazovat je do kontextu toho, co už bylo
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509361