98
v hojné míře zlatem („dobře, tlustě a stále“).509 Práce ovšem nepokračo valy podle šlechticových představ. Předně se Jaroslavu Bořitovi z Mar tinic zdálo, že jej umělec okrádá a nepoužívá na výzdobu tabernákula tolik zlata, kolik jej ve skutečnosti na svou práci obdržel. Druhá stránka věci byla ovšem pro prezentaci katolické konfese mnohem důležitější. Smečenský urozenec se domníval, že umělecké provedení obrazu neod povídá jeho představám a nezobrazuje zadané téma. Pověřil proto svého hejtmana, aby z městské rady zvolil tři zástupce, kteří by sledovali malíře při práci a dohlíželi na to, že se nadále drží šlechticových požadavků na vnější podobu tabernákula.510 Posledním počinem, kterým se Jaroslav Bořita z Martinic pokusil přiblížit základní prvky katolické konfese slánským měšťanům, předsta vovala stavba oltáře zasvěceného Navštívení Panny Marie. Smečenský šlechtic se pro jeho zhotovení rozhodl v září roku 1631. Na jeho zho tovení měla být využita pokuta udělená Janu Jakubu Kaprynalovi za jeho fyzické napadení rychtáře Václava Votického. Chytrým tahem byla snaha zapojit do jeho stavby členy slánských elit, kteří dostali možnost vybrat z Martinicových návrhů konečnou podobu oltáře.511 Smečenský šlechtic se zjevně snažil, aby elitní měšťané přijali jeho stavební počin za vlastní a na jeho vzhledu prezentovali své výjimečné postavení ve slánské společnosti. Zároveň by se spoluprací se šlechticem a podílem na řeše ní vzhledu vnitřního prostoru kostela přiznali k nové víře.512 Jaroslav Bořita z Martinic vybízel slánské měšťany ke spěchu („nyní, ihned, co nejdřívějc“), protože chtěl mít oltář hotový do počátku adventu, aby se u něj mohly vysluhovat příslušné výroční mše.513 Jeho plány zpřetrhal vpád saských vojsk,514 takže oltář Navštívení Panny Marie zůstal pouze v jednotlivých šlechticových návrzích a nedočkal se svého zhotovení.
509 SOkA Kladno, AM Slaný, nezprac., kniha č. 70, smlouva s Janem Svícníkem, slánským malí řem, a slánskou městskou radou z 1. ledna 1629, list se smlouvou je umístěn mezi fol. 18 a fol.19, bez označení. 510 Tamtéž, kniha č. 58, fol. 125v, zápis o nesrovnalostech mezi městskou radou a Janem Malířem, 12. 2. 1629. 511 Tamtéž, fol. 242r, zápis o provinění Jana Kaprynala, 1. 9. 1631; fol. 235v, zápis o stanovení komisařů dohlížejících na stavbu oltáře, 3. 10. 1631. 512 K deklaraci identity v prostoru srov. Martina LÖW, Raumsoziologie, Frankfurt am Main 2001, s. 158–160. 513 SOkA Kladno, AM Slaný, nezprac., kniha č. 58, fol. 242r, zápis o provinění Jana Kaprynala, 1. 9. 1631; fol. 235v, zápis o stanovení komisařů dohlížejících na stavbu oltáře, 3. 10. 1631. 514 Tamtéž, fol. 240r–240v, pamětní zápis o vpádu Sasů, 31. 5. 1632.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509209