/ 98 / a) Geisteswissenschaften odmítají lidské jednání vůbec převádět na zákonitosti; b) Nebo: historické zákonitosti jsou zcela jiné povahy než přírodní zákonitosti – ergo odmítání naturalismu v antropologii. 6. „Tatsachen und Werte“. V Naturwissenschaften jde o „Tatsachen“ – „Tatsachenaussagen“. V Geisteswissenschaften jde o „Wertungsurteile“. Geisteswissenschaften nelze provádět „wertfrei“ – problematika hodnotové neutrality vědy – a s tím spojená problematika objektivity. Funda – můj exkurz: Nemožnost objektivity, a přec nezbytnost maximálního úsilí o nepředpojatost. Tím se dostáváme k problému hermeneutiky. Rozdíl mezi klasickou hermeneutikou – odvíjí se od Schleiermachera a Gadamerovou ontologickou hermeneutikou. Klasická hermeneutika rodila se v dílnách protestantských teologů při historicko-kritické četbě Bible – historicko-kritickou metodou analyzovat text, jeho vrstvy, snažit se co nejvíce adekvátně postihnout kontext, z něhož autor mluví a intenci jeho výpovědi. Gadamerova hermeneutika – všechno naše vnímání skutečnosti je ontologické dění – Braniborský koncert nebyl zahrán dvakrát stejně, nutno akceptovat, že „jede Wiedergabe ist eine Neugestaltung“. Nevykročíme z hermeneutického kruhu, nevykročíme ze svého „Vorverständnis“. Výsledek je vždy určen předporozuměním. To, co má být pochopeno, předpokládá jistý způsob předporozumění. Kdybychom o věci neměli vůbec žádné předporozumění, nemohli bychom si tu věc vůbec nijak přiblížit. Proti tomu Funda: Ano, neseme si své předporozumění. Ale úsilí o revizi předporozumění a o objektivitu nelze proto vzdát – naopak! Vědec je v tom vědcem, že tak zcela nevěří své vědě, že je schopen si novým zjištěním nechat vyvrátit své předchozí předporozumění. Je ochoten změnit paradigma – znaménko před závorkou. Exkurz: problém verifikace a falzifikace. (Funda: Aby byla možná falzifikace, je nutno verifikovat nový jev. Popper tedy verifikaci nepře-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509194