způsobem,“ dodala. „Cože?“ „Znáš Annu. Jakmile uviděla naštvanýho dvoumetrovýho chlapa, lekla se a chtěla zmizet, ale on jí to nedovolil. Donutil ji zůstat sedět a ptal se tebe.“ „Děláš si srandu, že jo? Ublížil jí nějak?“ naježila jsem se. „Ne, ani se jí nedotkl. Jenom působil dost nebezpečně a zuřivě, takže to Annu nejspíš vyděsilo, i když se snažila zůstat klidná.“ Nevěřícně jsem rozhodila rukama. Vážně? To jako VÁŽNĚ?! „Jak to víš?“ „Přišla jsem do společenky zrovna v okamžiku, kdy se jí vyptával. Když si mě všimnul, přesunul svoji pozornost na mě.“ „Jsi v pohodě?“ „Jasně. Nic mi neudělal. Jenom se vyptával.“ „Na co?“ „Jestli nejsi v poslední době víc nervózní nebo nevyrovnaná. De facto se ptal na tvoje chování a na tvé přátele a jak se k nim chováš.“ „Zabiju ho,“ zavrčela jsem vztekle. „Vážně. Tohle už bylo přes čáru,“ hodila jsem knihu zpátky do regálu. „Nechci tě nijak podceňovat, ale nevypadá zrovna jako někdo, kdo se nechá zabít.“ „Večer to stále platí? Bože, musím se Anně omluvit!“ „Jasně. Anna se určitě sebere. Nic jí neudělal, jenom trochu vylekal, ale říkala jsem si, že bys to nejspíš chtěla vědět.“ „Díky, Tesso.“ „Kam jdeš?“ zeptala se zaskočeně, když jsem kolem ní proběhla.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS509162